Bez nadsázky se o něm dá říci, že je odborníkem na krajské fotbalové soutěže na Vysočině. Trenér Petr Munduch totiž za posledních dvanáct let trénoval kluby na všech třech krajských úrovních. „Kvalita všech soutěží šla bohužel dolů,“ přiznává v rozhovoru pro Deník v současnosti trenér Koutů, který v létě oslaví kulatou padesátku.

V Koutech působíte už druhou sezonu. Předtím jste byl čtyři roky u rezervy Velkého Meziříčí a dokonce šest sezon v Měříně. Jak dlouho vydržíte v současném působišti?
Většinou odcházím po čtyřech letech, tak zřejmě ještě dva a půl roku. (smích) Jen v Měříně jsem si to o dva roky prodloužil.

Za rok a půl jste ovšem na lavičce celku z Třebíčska moc utkání neodtrénoval?
To je pravda. Normálně už by to bylo bezmála čtyřicet mistráků a ve skutečnosti jich byla sotva polovina.

stálice mezi třemi tyčemi. Už více než dvě desetiletí se mohou fotbalisté Okříšek spoléhat na stabilně výborné výkony gólmana Libora Fialy (v oranžovém) v jejich svatyni.
Zavést penaltové rozstřely? Mohl bych rozhodnout o výhře, přeje si gólman Fiala

Měřín jste vedl půltucet sezon v 1. B třídě. Poté jste si vyzkoušel elitní krajskou soutěž na lavičce béčka Meziříčí. Nyní poznáváte v Koutech náročnost 1. A třídy. Jak srovnání jednotlivých úrovní vychází?
Začnu od té nejvyšší, tedy krajským přeborem. Tam už je vidět v kvalitách hráčů velký rozdíl, hlavně v jejich fotbalovosti, ale také taktickém myšlení. Prakticky v každém klubu je pár hráčů, kteří hráli divizi nebo i vyšší soutěž. Opravdu hlavně po taktické stránce je přebor oproti oběma nižším soutěžím někde jinde.

Říká se, že 1. A třída je především o bojovnosti. Koresponduje to s vaším míněním?
V podstatě ano. Hodně se tu hraje stylem nahoru dolů, utkání jsou bojovná, ale ne moc taktická. První čtyři mužstva z obou skupin jsou srovnatelná se spodkem krajského přeboru.

Co mužstva ze spodků obou tabulek?
V 1. A třídě to celky z druhé poloviny tabulky v zápase zavřou a jejich hráči do docela „řežou“. Ve srovnání s přeborem je to úplně něco jiného. Zvlášť ty lepší týmy v přeboru, jejich hra, je úplně o něčem jiném, má to myšlenku, docela hezky se na to i dívá.

A co nejnižší krajská soutěž?
Některé kluby z 1. B třídy by bez větších problémů mohly hrát o patro výše, a to klidně i lepší střed tabulky. Některé jsou totiž fakt dobré. Ale úroveň šla celkově dolů, dnes je 1. B třída spíše lepším okresním přeborem.

Třebíčští hokejisté reprezentační pauzu uvítali.
Cílem reprezentační pauzy je i vyčistit si hlavu, tvrdí třebíčský kouč Barvíř

Dá se to říci také o ostatních krajských soutěžích?
Asi ano. Nechci se nikoho dotknout, nebo snad urazit, ale úroveň krajských soutěží prostě šla dolů. Především týmům ve spodcích tabulek chybí fotbalová kvalita, ale také taktická vyspělost.

To samé se říká také o moravskoslezské divizi. Počet týmů z Vysočiny, které v ní aktuálně působí, o tom zřejmě také svědčí…
Divizní zápasy pravidelně navštěvuji, takže mohu také porovnávat. S dobou před dvanácti či patnácti roky šla úroveň skoro o třídu níž. Zatímco dříve v ní hráli opravdoví páni fotbalisti, dnes jsou v ní kluby na úrovni krajského přeboru.

V čem vidíte hlavní příčinu tohoto poklesu?
Nemyslím si, že by celkově byli horší kluci nebo nebyli podmínky. Obecně chybí kvantita, základny jsou menší, není z čeho vybírat. K tomu ty nároky hráčů… Mladí kluci mají dnes často až neuvěřitelné požadavky. Ještě nic nedokázali a ani neukázali, ale řeknou si o takové peníze, že se člověk nestačí divit.