„Ale ještě jsem se cítil dost slabý. Mám kondiční manko, které bylo hodně znát,“ říká Kratochvíl.
Předtím naposledy odehrál zápas 15. srpna v Uherském Brodě. Poté přišlo hororové období. Rodina Kratochvílů má zálibu ve sbírání hub. Na otce i syna Víta doma čekala večeře, která je málem zabila.
Našli jsme Mochomůrku zelenou, nejjedovatější houbu v Evropě. Bohužel je neuvěřitelně podobná žampionům a mamka nám je připravila,“ popisuje příčinu celé události.
Zanedlouho už společně s otce bojoval v brněnské nemocnici o život. „U této houby je záludné, že se příznaky projevují později a následky jsou pak neodvratné. Naštěstí taťkovi bylo špatně už po relativně krátké době a tak jsme rychle odjeli do nemocnice. Tam jsme už mohli jen čekat, jestli přežijeme,“ vysvětluje Kratochvíl mladší.
Houba zásadním způsobem zasahuje játra a ledviny. V prvotní fázi tak hrozila minimálně transplantace. „Ale naštěstí jsme se z toho dostali. Teď sice nějakou dobu máme omezení co se týče stravy a alkoholu, ale mělo by to být dobré. Taťka to má trochu horší, protože toho snědl víc. Ale taky se z toho dostává a už normálně chodí do práce,“ říká mladý fotbalista.
Často teď slýchává otázku, jestli mu i nadále vášeň pro houby zůstane. „Když jsem ležel v nemocnici a trpěl, byl jsem rozhodnutý, že to všechno doma vyházím a že už houby nikdy nepozřu. Teď si ale říkám, že si za pár let něco,“ směje se.
Na hřiště se vrátil včas. Velké Meziříčí prožívá po úspěšném vstupu do divize krizi. „Nedaří se nám. Hlavně v koncovce jsme se třeba s Vyškovem neuvěřitelně trápili.“
Ve Žďáře prý nastoupit ještě neměl. Jenomže už po půl hodině se zranil Jaroslav Dufek. To comeback Kratochvíla urychlilo. „Vůbec jsem to nečekal. Počítal jsem s tím, že tenhle zápas ještě odsedím na lavičce a budu hrát až příští týden se Slováckem B,“ vysvětlil svůj zrychlený návrat.