Kouč Vrzáček: Chceme v Třebíči jeden silný klub, ale Jihlavě konkurovat nebude

„Ideou je mít v Třebíči jeden silný klub s kvalitní mládežnickou základnou a A-týmem minimálně ve třetí lize,“ nastiňuje vizi.

Po odchodu z Jihlavy jste se jakoby vytratil, splnila změna vaše očekávání?
Řeknu to ve dvou rovinách. Mám na starosti dorostenecký úsek a zároveň jeden z těchto výběrů trénuji. K tomu se snažíme propojovat metodiku s dorazovým ročníkem žáků a nově i dospělým týmem. Zároveň se spolupodílím na vzdělávání trenérů a s majitelem panem Rambouskem usilujeme o spojení s Horáckým fotbalovým klubem, aby ve městě byl jeden silný fotbalový subjekt. Celkově jde o práci, která mne baví a naplňuje.

A ta druhá rovina?
Někdy mi chybí práce s větší kvalitou. Třebíč je regionální klub. Zatímco Jihlava si stahuje to nejlepší z kraje, my si stahujeme to nejlepší z okresu. Nicméně i tak jsme schopní dodat pro profesionální kluby v republice kvalitní fotbalisty, naši odchovanci jsou v mládeži Dukly Praha, Zbrojovky, Slovácka a také Jihlavy. A například brankář Manchesteru United Ondra Mastný prošel rovněž našim klubem.

Jihlava i Třebíč jsou po hokejové stránce velcí rivalové, může něco podobného v budoucnu být i ve fotbale?
To bych neřekl. Nemůžeme a ani nechceme Jihlavě konkurovat, ale spolupracovat s ní. Už nyní má ve svých dorosteneckých výběrech 14 našich hráčů a další jsou v žákovské akademii. S klubem jsem v pravidelném kontaktu, vídám se s trenéry i ostatními lidmi z vedení.

Proč jste vlastně z FC Vysočina odešel?
Některé věci tam se mi nelíbily, navíc jsem tam byl už dlouho a cítil, že potřebuji změnu. Nějaký zájem byl i z jiných prvoligových klubů, ale také mě lákala práce mimo fotbal. Vždycky jsem tíhl ke vzdělávání se ohledně výživy a metabolizmu a zvažoval jsem odchod do tohoto odvětví. Nakonec mě ale oslovil majitel FŠ Třebíč pan Rambousek, se kterým jsem se znal delší dobu, jeho vize mi dávala smysl a zároveň jsem cítil, že z trenérského hlediska mám se svými zkušenostmi klubu co předat.

Na začátku jste zmínil snahu spojit v Třebíči dva kluby, což se zatím nedaří, čím to je?
Je potřeba si uvědomit, že Třebíč je město pro jeden silný klub, což by se spojením HFK a FŠ splnilo. V tom jsme ostatně zajedno i s vedením radnice. Bohužel je tady specifická situace a mezi kluby, potažmo částmi Třebíče panuje velká rivalita. Celá věc je u soudu, protože valná hromada HFK, která spojení klubů posvětila, byla napadena.

Co si od případného sloučení slibujete?
Je ostudou, že se tady v dospělé kategorii hraje jenom krajský přebor, od toho se pak odvíjí úroveň v celém okrese, vždyť se nikde v okolí nehraje ani divize. V takovém městě má být minimálně třetí liga.

Bylo spojením klubů i původním záměrem FŠ?
Určitě ne, zakládala se s vizí, že bude jen do žákovské kategorie U15. Postupně však přibývala dorostenecká mužstva, před třemi lety jsme přihlásili muže do nejnižší soutěže, teď vedou I. B třídu. Ze spojení by profitovaly nejen obě strany, ale i týmy z okolí.

Vnímáte, že o smíření dvou třebíčských táborů usilujete vy, Jihlavák?
(smích) Takhle o tom nepřemýšlím a asi to tak ani nikdo nebere. Nicméně za tu dobu, co působím v Třebíči, vím, že tam jsou určitá specifika, která na člověka odjinud působí divně a někdy až absurdně.

Bez ohledu na to, zda se to povede, máte ještě ambice vrátit se do vrcholového fotbalu?
To teď nedokážu říct. Pořád na sobě pracuji, ale životnost trenérů na ligové úrovni moc dlouhá není. Pokud by ta možnost přišla, bylo by na zvážení, zda do toho jít, nebo zůstat u dlouhodobé práce.