Lukáši, jaké pocity se ve vás mísily v okamžiku, kdy už bylo jasné, že jste si vybojovali právo postupu do Moravskoslezské fotbalové ligy?
Pocity to byly určitě příjemné. Nějakou dobu jsme se o první místo přetahovali se Žďárem, pořád se to prodlužovalo, proto jsme rádi, že se nám cíl podařilo splnit.

Čekal jste ještě, že vás ve vašich necelých pětatřiceti letech čeká „dobrodružství“ ve třetí nejvyšší soutěži?
Mě už to trošku při svém loňském návratu naznačil trenér Richard Zeman, který loni v zimě řekl, že se nejdřív v divizi zachráníme, a pak postoupíme. Ten už to věděl dopředu (směje se). Několik let jsme tu stabilně hráli divizi, postup o patro výš je pro mě proto další motivací. Dokud slouží nohy, zranění se mi naštěstí vyhýbají, tak mě to láká ještě nějaký ten rok pokračovat.

Jak velkou motivací bylo pro celý mančaft odhlášení do té doby suverénního lídra z Tišnova ze soutěže?
Mě na jednu stranu mrzelo, že jsme na podzim s Tišnovem doma smolně prohráli, jeho náskok by byl mnohem menší. Když nám ale poté odpadl největší soupeř, tak nás to nakoplo, jarem jsme prošli takřka bez zaváhání. Zvládli jsme to dobře také díky šířce našeho kádru, protože v případě zranění hráčů základu nás výborně nahradili mladí hráči, kteří do toho skočili a ve hře vůbec nebyl poznat rozdíl.

Začátek jara vám úplně nevyšel, ale poté jste v soutěži dominovali. V čem hledat třeba příčiny toho, že se vám výborně dařilo na hřištích soupeřů?
Řekl bych, že je hodně znát, jak zkušeným a vyzrálým mančaftem v současné době jsme. Při venkovních utkáních jsme tak nepřijeli odevzdat body našim soupeřům, ale hráli jsme aktivně. Neustále jsme napadali, nutili je k chybám a když už se dostali do vedení, dokázali jsme zápasy zkušeně dovést do vítězného konce. Skoro mi to přišlo, že venku se nám hrálo lépe, protože doma jsme byli pod větším tlakem a prakticky každé utkání bylo o dobývání branky hostujícího celku.

Vy jste si třetí ligu zahrál před čtyřmi roky v dresu Žďáru, víte tedy velice dobře, co na vás čeká. Obstojí Vrchovina v konkurenci takových klubů jako jsou Vítkovice či Frýdek-Místek?
Sám jsem na to zvědavý, jak se nám ve vyšší soutěži bude dařit. Myslím si ale, že po nějakém drobném doplnění by mužstvo uspět mohlo. Určitě by si to měli zahrát hráči, kteří si postup vykopali, což je dobře. Kvalita na to, abychom se zachránili, což bude prvořadý a obtížný úkol, tu však určitě je. Ve třetí lize je samozřejmě individuální kvalita hráčů vyšší, jsou tam hráči, kteří prošli vyššími soutěžemi, i kvalita a rychlost hry se zvýší. Na druhou stranu, to jsem měl možnost poznat, by to úplně extrémní rozdíl být neměl.

Trenér Zeman avizuje, že šanci zahrát si třetí ligu dostane stávající kádr, přijít by měly pouze dvě posily. Nebude třeba větší posílení kádru?
Myslím si, že ne, i vedení klubu nám to tak stále prezentuje. Pokud by se náhodou za rok sestoupilo, tak se nedá nic dělat, bude to smutné, ale dál tu prostě budou hrát místní hráči doplnění pár kluky odjinud, aby se tu udržela kvalita na divizi.

Zřejmě jednoznačným tahákem bude okresní derby s Velkým Meziříčím. Bude právě to ten top zápas každé půlsezony?
Asi to bude regionální šlágr, pro diváky určitě, ale jinak si myslím, že to pro nás bude zápas jako každý jiný. Já se spíše těším na zázemí vyšší soutěže, pěkné stadiony, vyšší úroveň, přeji to klukům, pro něž to bude premiéra.

Sezonu zakončíte utkáním na hřišti Polné (ve čtvrtek odpoledne – pozn. red.). Jak velké budou následné oslavy postupu?
Společnou akci budeme mít v pátek, kdy se potkáme s vedením a dalšími funkcionáři klubu. Jak dlouho ale budou oslavy probíhat dál, to opravdu netuším (usmívá se). Může se to ale úplně klidně protáhnout i na celý víkend (směje se).