Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jde vlastně o návrat, ale v trochu jiné roli. Michal Kadlec, dlouholetá opora fotbalistů Jihlavy, je zpátky v kabině A-týmu. V obraně se vedle něj učili Theodor Gebre Selassie, Milan Kopic či Ondřej Šourek, v sestavě vedle dalších známých odchovanců zažil třeba i Davida Lafatu. Současné Vysočině má nyní pomoci jako asistent trenéra.

„Když je potřeba, tak se do nějakého herního tréninku ještě zapojím, zatím si na to ještě troufnu," usmívá se osmatřicetiletý stoper, který si aktivní kariéru prodlužuje v divizní Staré Říši.

Po více než čtyřech letech jste se vrátil do kabiny A-týmu, nebyla tam alespoň trocha nostalgie?
Vzhledem k té hektické situaci to ani moc nešlo. Naše první myšlenky směřovaly jen a jen k zápasu se Slavií, na nic jiného nebyl čas, navíc v klubu už delší dobu trénuji, takže na to pohlížím trochu jinak.

V kabině pamatujete jako spoluhráče Šourka s Vaculíkem, tehdejší mladíčky, kteří jsou dnes lídry. Mění se všeobecně nějak ten vztah, když jste nyní jeden z jejich nadřízených?
Z mého pohledu je to teď trochu něco jiného, ale rozhodně se k nim, ani k dalším hráčům nechovám nijak nadřazeně. Jsme navíc delší dobu ve stejném klubu, pravidelně se potkáváme, žádný problém v tom nevidím.

Jste typ asistenta, který se zapojuje do herních částí tréninku?
Když je potřeba, tak si určitě ještě troufnu. (smích)

Vedení klubu hovoří o tom, že jde v případě angažování Romana Kučery o dočasné řešení, jaká je situace u vás? Je možnost, že byste u týmu zůstal i v případě příchodu nového trenéra?
Chci pomoct Jihlavě, svou budoucnost zatím takhle neřeším. Teď je prioritou mužstvo během reprezentační pauzy připravit na další utkání.

Roman Kučera avizoval, že jeho dlouhodobou ambicí není trénování dospělého týmu, a chce se nadále věnovat mládeži, máte to podobné?
Nedávno jsem získal nejvyšší mládežnickou licenci, takže jsem počítal, že se nejprve budu ubírat tímto směrem, ale vzhledem k mé hráčské minulosti to prolínání s dospělým fotbalem nevylučuji. Samozřejmě bych byl moc rád, kdyby to jednou bylo na prvoligové úrovni, ale to je ještě hodně daleko, nejdřív musím získat nějakou praxi.

Liší si nějak výrazně práce s juniorským týmem, od kterého jste přešel?
Tréninky jsou obsahově podobné. V první lize se ale samozřejmě více věnujeme rozborům jednotlivých soupeřů.

Aktivně stále hrajete fotbal v divizní Staré Říši, jak to nyní skloubíte? Ve středu jste musel její zápas v Rosicích vynechat…
V těch nejbližších třech týdnech by to neměl být žádný problém, zápasy se neprolínají, samozřejmě tréninky tam absolvovat nebudu a musím se připravit individuálně. Každopádně v případě nějaké kolize je jasné, že přednost má jihlavské A-mužstvo.

Stará Říše v sezoně doslova šokuje, před sezonou vyhlásil váš trenér Luděk Kovačík boj o záchranu, ale vy ve slepené sestavě šlapete ze třetího místa na paty nejlepším…
Sami jsme z toho překvapení, protože před každým zápasem řešíme, aby nás bylo alespoň jedenáct. Je moc dobře, že nám to výsledkově vychází, ale sezona je dlouhá, víme, že může nastat obrat, proto je potřeba nasbírat co nejvíce bodů, dokud to jde.

Jak se vám hraje v sestavě, kde máte například hráče, jejichž dosavadním maximem byl okresní přebor?
Hlavně je potřeba dodržovat určité taktické pokyny a kluci je zatím plní. Všichni se tak ve Staré Říši přesvědčujeme, že se dá jít i touto cestou, protože přivést hráče zvenčí je čím dál složitější.