K podzimním čtrnácti bodům vybojovaným ještě pod tehdy novým koučem Pavlem Kubišem jich přidala družina okolo kapitána Veselého v odvetách dalších 22 a bez větších problémů poměrně rychle vybředla z přímého sestupového ohrožení. Nebýt zpackaných posledních dvou kol, mohlo z toho být i lepší než konečné 12. místo.

„Jak jsem v zimě avizoval, klíčové bylo chytnout začátek. To se nám podařilo a pravidelně jsme získávali body, hlavně v domácím prostředí. Klíčové bylo utkání v Rosicích, kde jsme vyhráli díky naší touze a bojovnosti. Od toho momentu jsem již věděl, že se zachráníme," tvrdí Nedvěd.

Velkým pozitivem bylo zapojení mladých hráčů do žďárské sestavy. Celé jaro pravidelně nastupovali dorostenci Patrik Ločárek s Robinem Kunstmüllerem. K nim se v závěru přidal také Vilém Frieb a z pozice náhradníků také Janů s Novotným. „Tím, že je znám z dorostu, jsem věděl, že na to opravdu mají. Musejí do toho ovšem dát všechny síly a jezdit po zadku. Navíc je dobře podrželi zkušenější hráči a vznikla z toho ideální symbióza," pochvaloval si kormidelník Žďáru.

Ani úspěšné jaro Petra Nedvěda na lavičce prvního mužstva neudrželo. Po půl roce se chce vrátit na lavičku divizního dorostu. Kdo jej nahradí na pozici hlavního kouče u áčka, se zatím neví. „Osobně bych byl rád, pokud by to byl nějaký mladý trenér s moderním stylem. Prostě někdo, kdo by do mančaftu přinesl něco nového. A je jedno, zda by byl ze Žďáru či zvenčí," dodal Petr Nedvěd.