Své rozhodnutí jste oznámil s velkým předstihem, proč?

Chtěl jsem, aby měl klub dostatek času na to, vybrat za mě náhradu. V podstatě jsem byl rozhodnutý již v zimě, ale oznámit jsem to chtěl až v momentě, kdy bude stoprocentně jisté, že se v krajském přeboru zachráníme.

Jaké byly důvody vašeho rozhodnutí?

Bylo jich několik. Tím hlavním je skutečnost, že tým vedu již od roku 2010 a každý, kde někdy trénoval, tak potvrdí, že čtyři sezony jsou maximem. Ale po loňském historickém postupu do krajského přeboru nešlo odejít.

A ty další důvody?

V rámci klubu jsem dlouhodobě nezastíral, že mám na některé věci jiný názor než vedení Sokola. Pod něj totiž fotbal spadá a jeho názory se s těmi mými rozcházely. Na druhou stranu je naprosto normální, že se mínění jednotlivých zástupců uvnitř těchto organizací různí.

Během čtyř let jste z I. B třídy postoupili až do krajského přeboru Vysočiny. Byl to cíl hned od samotného počátku?

Když jsem k týmu přišel, i s asistentem Bohuslavem Burešem jsme cítili, že kádr má vyšší kvalitu, než je I. B třída. Proto jsme chtěli o patro výš, což se hned v prvním roce podařilo.

Také do krajského přeboru jste před rokem šli až dodatečně z nepostupového místa. Neměl jste strach z toho, jak v něm obstojíte?

Ani ne, mančaftu jsem věřil, byť je pravdou, že jsme odchodem futsalistů Koudelky se Slováčkem oslabili. Věřili jsme však, že jsme schopni čeřit vody i v přeboru. Navíc se mělo jasně ukázat, kdo na přebor má a kdo ne. Všechno to se také bezezbytku potvrdilo.

Během krátké doby jste prošli všechny tři úrovně krajských soutěží. Jak vyznívá jejich srovnání?

Úroveň I. B třídy není valná. Nechci se nikoho dotknout, ale jakmile jsem si ověřil, jak ta soutěž vypadá, byl jasným cílem okamžitý postup. Naproti tomu I. A třída má dva póly. Ten spodní je hodně slabý a má blízko k I. B třídě. Vrchní polovina je vyrovnanější a každý v ní může porazit každého.

A krajský přebor? Výsledky Herálce, byť podle vašich slov ve slabší sestavě oproti loňsku, svádí k dojmu, že jeho úroveň také není bůhvíjaká?

Opět se nechci nikoho dotknout, možná mám přehnané nároky, ale jeho úroveň mě po fotbalové stránce moc nenadchla. V podstatě každý může prohrát s každým, hodně tu chybí opravdu kvalitní špička tří až čtyř mančaftů, které by nad ostatními trochu výrazněji čněly.

Dosáhl Herálec svého stropu?

V současné době určitě ano. Domnívám se, že pro kluby podobné velikosti jako je Herálec, je krajský přebor stropem. Navíc u nás je kádr z poloviny tvořen hostujícími hráči z jiných oddílů.

Není tajemstvím, že většina hostujících hráčů je v Herálci díky vašim kontaktům. Nehrozí rozpad úspěšného týmu?

To nedokážu posoudit, ale hodně bude záležet na tom, kdo bude od léta na lavičce působit.

Kdo by byl podle vašeho názoru vhodným kandidátem?

Jeden typ mám, ale jeho jméno prozrazovat nebudu. Jde o člověka z vlastních řad, ale osobně bych spíše doporučil někoho zvenčí. Nový vítr by totiž mohl přispět k lepší práci v rámci oddílu, která nebyla vždy dokonalá.

Kam povedou vaše další kroky?

Po jednadvaceti letech nepřetržitého trénování mládežnických a posléze i dospělých týmů na Pardubicku a Vysočině si chci od fotbalu nějaký čas odpočinout. Teprve poté se uvidí, co bude dál.