„Bodově jsme byli druzí nejhorší, takže se není na co vymlouvat. Podle mého jsme ale ukázali, že fotbal hrát umíme,“ řekl herálecký kouč Pavel Kubiš.

Jeho týmu přitom hrálo všechno do karet. Křižanov doma prohrál, Šebkovice v Rantířově také. Jediné, co bylo potřeba udělat – vyhrát v Třešti, které už o nic nešlo. „Dali jsme deset minut před koncem gól a už to vypadalo hodně dobře. Jenomže musím uznat, že Třešť byla po celý zápas lepší, nedala šance, tlačila nás. A nakonec se jí podařilo náš odpor zlomit,“ popisuje Kubiš.

Co se vlastně stalo? Herálec už se ke konci zápasu na moc nezmohl. V podstatě jen rozrážel stále útočící Třešť. Jenomže tahle cesta k úspěchu nevedla. Po stříleném centru máchl nohou Trnka a těžký míč trefil ze vzduchu do branky.

„Komplikace přišly už po zranění Musila, obrana nebyla kompletní. Nevím, možná byla chyba v taktice, ale my jsme se prostě nedostali ani k tomu, abychom míče odkopávali prostě někam pryč. Podařilo se nám ho maximálně vypíchnout, překazit přihrávku. Třešť do toho šla naplno, což na jednu stranu schvaluju, protože, i vzhledem k ostatním výsledkům, se poslední kolo odehrálo na hřišti,“ dodává.

Druhý gól v samotném závěru už ani nebere v potaz. Potřebovali jsme vyhrát, to už bylo riziko,“ podotkl Kubiš.

To, co následovalo v kabině byla možná jeho nejhorší zkušenost v roli trenéra. „Kdybyste viděl ty kluky. Jak z toho byli zlomení,“ popisoval dnes už bývalý herálecký trenér. „Je to tak. Už před koncem soutěže jsem svůj konec oznámil. Budu trénovat žďárské béčko v okresním přeboru,“ prozradil Kubiš.

S fotbalem v Herálci to ovšem černě nevidí. „Pokud se udrží alespoň stávající kádr, tým na A-třídu má. Ale postoupit zpátky bude nesmírně těžké,“ uzavřel Kubiš.