Parta okolo kapitána Součka nejprve vyzve mistry Evropy z roku 2016 Portugalce, poté narazí na vítěze barážové větve C, zřejmě Řecko, a na závěr čeká Čechy nevyzpytatelné Turecko. Ze základní skupiny postoupí nejlepší dva mančafty, případně také ten ze třetího místa.

Za mě se jedná o los, který se rozhodně nedá označit jako skupina smrti, stejně tak ale v osudí byly přijatelnější varianty. Jednoznačným favoritem skupiny F je Portugalsko. A je dobře, že na tento tým, který je složený ze spousty skvělých individualit, narazí Češi hned zkraje turnaje.

Sice na sebe narazí soupeři ze dvou, co se velikosti a lidnatosti země týká, podobných států, pokud jde o fotbalovou kvalitu, budou jihoevropané, bohužel, obrovským favoritem. Přesto bych neskládal dopředu zbraně. Pro českou náturu, bůhvíproč, je totiž pokaždé ideální, když jde do jakéhokoliv střetu v pozici outsidera.

Šéftrenér mládežnických týmů fotbalové Jihlavy Josef Morkus (na snímku) mohl jen těžko hledat na uplynulém podzimu nějaká výraznější negativa.
V profesionálním fotbalu jsme unikát, ocenil šéftrenér jihlavské mládeže Morkus

Plnit role favoritů, to reprezentantům země v srdci Evropy většinou příliš nešlo. Proto je ale důležité, aby bylo co nejdříve známo jméno nového trenéra. Ten musí, v poměrně krátkém, až šibeničním čase zapracovat na změně herního pojetí reprezentace.

Nejen na Portugalce, ale také na Turecko a zřejmě Řecko totiž nějaká vyčkávaná či opatrnická hra stačit nebude. Minimálně poslední dvě dekády totiž ve fotbalu, až na výjimky, které potvrzují pravidlo, slaví úspěch ofenzivní a kombinační hra.

Navíc všem třem soupeřům máme z nedávné minulosti co vracet. Hlavně vzpomínky na Euro 2004, v případě Řecka, i Euro 2008, to v případě Turecka, musí české fotbalové fanoušky ještě dnes příšerně bolet…