Od čtvrtečního večera hýbe českým fotbalem otázka, zda styl hry, jakým fotbalisté Viktorie Plzeň přistoupili k odvetě čtvrtfinále Konferenční ligy ve Florencii, byl správný. Ti vsadili na tuhou defenzivu, tedy „zaparkovaný autobus“ před vlastním velkým vápnem. A padli, byť nebyli tak daleko od úspěchu.

Můj názor? Budu se opakovat. Hra je pouze prostředkem, cílem je výsledek. Kolik týmů na top úrovni předvádělo skvělou hru a současně vítězilo? Tím myslím, že dosáhlo skutečně velkého triumfu.

Nemusíme chodit daleko, zeměpisně i časově. Co výjimečná česká generace Nedvěda, Poborského a dalších? Neměla snad na to, aby na Euru 2004 slavila zlato? Měla, ale proti Řecku zahodila Brücknerova družina několik tutovek a v prodloužení za to zaplatila.

Fotbalisté Okříšek (v červeném) a Chotěboře (ve žlutočerném) už mají svá letošní vzájemná utkání odehraná. V obou případech zvítězil domácí celek 3:1.
Fotbalový přebor v jarní třetině: Situace je dramatická na obou pólech tabulky

Nebo skvělá generace, kterou má reprezentace Belgie v poslední dekádě. Skvělí hráči, co post v sestavě, to dvě jména, která by zřejmě bral každý evropský či světový národní tým. A výsledek. Za tři světové a dva evropské šampionáty jediný bronz. Hodně chudá bilance.

Fotbal se hraje na góly, ne na šance či pohlednost hry. Štěstí, smůla, náhoda, zasloužit si, to jsou slova, která používají poražení. Rozuměj, ti slabší! Každý, kdo má všech pět pohromadě, si zvolí styl hry, s nímž má největší šanci na úspěch. Kdo to nepochopil, ať si vzpomene, jak dopadla Sparta proti Liverpoolu…