V sezoně 2008/09 „posunul“ Herálec z I. A do I. B třídy, o rok později vytáhl žďárské béčko z okresního přeboru a nyní se stejným mužstvem vrátil tam, kde s trénováním začínal, tedy do I. A třídy. „Pro nás je hlavní, že jsme postoupili. Výsledek posledního zápasu jasně ukázal, že si to zasloužíme. Soutěž jsme sice nevyhráli, ale jsem přesvědčený, že postup jsme si vybojovali naprosto zaslouženě. Chtěl bych ale pogratulovat Štěpánovu k zisku titulu, který je ve správných rukou,“ říká Kubiš po vítězství 5:0 nad Jakubovem, které jeho týmu zajistilo kolo před koncem I. B třídy postup z druhého místa.

Uprostřed jarní sezony jste se několika zaváháním vyhnout nedokázali.
Ano. Na jaře jsme si to trochu zkomplikovali dvěma porážkami, a třeba remízou v Křižanově. Ale ten čtyřbodový náskok jsme si udržet dokázali. Trápili nás zdravotní komplikace, ale jsem rád, že jsme se s tím přesto nějak poprali. Svému týmu bych chtěl za předvedené výkony a za vykopaný postup poděkovat.

Nebudil vás rychle se přibližující Herálec ze spánku?
Strach jsem neměl. Byl to spíš zdravý respekt ze soupeřů. Herálec dobře znám a vím, že jejich mužstvo je kvalitní. Navíc tamní trenéři odvádí skvělou práci. Myslím si ale, že naše družstvo je o trochu lepší a hlavně zkušenější, což rozhodlo.

Poslední dva zápasy jste zvládli na výbornou. Kde nastal ten obrat o 180 stupňů?
Po domácí prohře s Vrchovinou jsme si všichni sedli a měl jsem k mužstvu razantnější pohovor. Nešlo mi ani tak o to, že jsme prohráli dva zápasy za sebou, ale nebyl jsem vůbec spokojený s nasazením a předvedenou hrou. V obou střetnutích jsme jeden poločas vůbec nezvládli.

Definitivní rozhodnutí pak přišlo asi v Bítovčicích…
Ano. Tam se to zlomilo. V Bítovčicích jsme prohrávali 1:0, navíc celý druhý poločas jsme hráli v deseti. Mužstvo tam ale ukázalo srdíčko a to, že fotbal hrát umí a utkání v závěru otočilo na 1:2. Tam jsem byl na hráče pyšný.

Proti Jakubovu nastoupili divizní posily Otoupalík s Maškem. Asi jste nechtěl nic ponechat náhodě.
No spíš to bylo kvůli tomu, že jsme měli problémy se sestavou. Z áčka nám uvolnili ty dva jmenované hráče s tím, že smí odehrát jen jeden poločas. Ale i tím nám hodně pomohli a já jsem za to vedení vděčný.

Když jste narazil na vedení. Svůj cíl jste opět splnil. Už víte, zda budete u mužstva pokračovat i v příštím roce?
Snad jo, snad mě nevyhodí (smích). Nejdříve si musíme sednout s vedením týmu. Uvidíme, jak budou postaveny kádry. Vše samozřejmě záleží na A-týmu, ale snad se konečně zkonsoliduje sestava a i já budu mít větší klid a ne se pořád nervovat s postupem (smích).

Po zápase na hráčích žádná velká euforie vidět nebyla. Už jste ho stihli oslavit?
Tak něco proběhlo hned v šatně. Na hřišti se ale nic velkého nekonalo, protože už podle výsledku bylo jasné, že to zvládneme. Kdybychom třeba vyhráli až brankou v závěru, věřím, že by to vypadalo úplně jinak.