„Když hodnotím sezonu jako celek, tak sedmé místo je slušné. Ale s ohledem na to, jak jsme měli soutěž rozehranou a měli cíl zůstat do pátého místa, panuje spíš zklamání,“ řekl Smejkal.
Po výtečném podzimu přišly i ztráty na domácím hřišti. Zatímco v první části soutěže Velké Meziříčí U Tržiště ztratilo pouze jednou za remízu se Zlínem B, v odvetách přišly na domácím pažitu hned tři porážky, včetně té šokující s o záchranu bojující Líšní.
„Týden jsem poslouchal, jak je domluvené, že jim ten zápas pustíme. Pevně jsem věřil, že po vítězství se těmhle řečem vysměji, o to větší bylo moje rozčarování. V kabině jsem si nebral servítky a vyvodil ze zápasu důsledky,“ potvrdil Smejkal.
Nad všeobecnou příčinou pravidelného poklesu formy v jarních částech stále dumá. „Určitou roli zde hraje menší konkurence. Nemáme kádr na to, abychom některé hráče posadili na lavičku, takže nastupují i když zrovna nemají formu, nic je netlačí, ani nebojují. Budu se proto zamýšlet nad prémiovým řádem, popřípadě pokutami,“ plánuje velkomeziříčský kouč, který si je ale vědom i dalších objektivních příčin.
„Samozřejmě přišla nějaká zranění, vyloučení, do toho jsme chtěli udržet B-tým v krajském přeboru, takže za nás nastupovali kluci z lavičky, béčka i dorostu. Na druhou stranu si soutěž alespoň vyzkoušeli,“ dodává Smejkal.
Celkově jeho tým v MSFL bavil. Díky přítomnosti exligistů Simra, Dolejše, Demetera a Mezlíka šlo o druhý nejproduktivnější celek soutěže, hodně zápasů mělo divoké výsledky, což se v konečném součtu promítlo i v počtu inkasovaných branek. Šestašedesát gólů je nejvíc ze všech.
„Začátek beru na sebe, protože jsem chtěl na podzim přejít na tříobráncový systém, abychom byli dopředu silnější a bavili diváky. Postupem času jsme to vrátili zpátky na čtyři obránce, ale zlepšení nepřicházelo. Chyběla mi tam jednoduchost. Kluci chtějí za každou cenu hrát i pod tlakem konstruktivně, přitom v některých fázích zápasu stačí hru dvakrát třikrát přerušit odkopem, soupeře to přibrzdí a vypadne z tempa,“ vysvětluje velkomeziříčský lodivod.
Ve zmiňované ofenzivní části týmu pomohl letní příchod Pavla Mezlíka, který s bývalým spoluhráče ze Zborojovky Brno Pavlem Simrem vytvořil silný útočný tandem. Druhý jmenovaný opět potvrzoval pověst kanonýra a s osmnácti góly se stal třetím nejlepším střelcem tohoto ročníku. V závěru soutěže však oba byli zranění a odkryla se tak případná velkomeziříčská slabina.
„Poohlížíme se po někom, kdo dokáže střílet góly i na této úrovni a zároveň by měl trpělivost čekat za těmi dvěma na šanci. Je to strašně těžké. Budoucnost bych viděl v našem Lukáši Liškovi z béčka, ale pro toho v současné době není fotbal prioritou,“ podotýká Smejkal.
Ten šel před sezonou do rizika na postu brankáře. Po odchodu Romana Invalda do Rakouska vytáhl z B-týmu Rostislava Krubu, který se okamžitě stal oporou, ovšem ani jemu jarní část nevyšla dokonale. „Stejně jako hráči v poli se svezl i on. Ale věřím, že nová sezona a další výzvy budou tím správným impulzem,“ řekl trenér.
Přípravu na následující ročník jeho tým začne 10. červnce. „Díky předehrávkám jsme skončili dřív a máme tak dostatečně dlouhou přestávku na odpočinek a vyjednávání s případnými posilami. Některá jména budou pro veřejnost zajímavá,“ slibuje Smejkal.
FC V. Meziříčí
Góly: 18 – Simr. 14 – Demeter. 12 – Dolejš. 7 – Mezlík. 5 – Smejkal. 4 – Šuta, Kriegsmann, vlastní. 1 – Bouček, Šimáček.
Čistá konta: 5 – Kruba.
Nejvíce zápasů: 30 – Šuta, Šimáček, Smejkal.
Nejvíce minut: 2700 – Šimáček (odehrál vše). 2616 – Smejkal. 2603 – Demeter.
Nejvíce žlutých karet: 14 – Smejkal. 9 – Demeter. 6 – Kriegsmann, Krejčí.
Vyloučení: 2 – Krejčí. 1 – Demeter, Dolejš, Kriegsmann.