Po podzimu nejlépe postavené Velké Meziříčí dvakrát prohrálo regionální derby a při nebývalém střeleckém trápení, které ho provází, se mu ohlašovaný útok na vítězství v divizi vzdálil na šest bodů.

„Chybí nám góly. Někdo, kdo by to prorval,“ zoufá si tamní lodivod Milan Volf. Jeho slova se však v poslední době opakují s téměř železnou pravidelností. A není se moc čemu divit. V přípravě odehrál celek z města pod dálničním mostem šest zápasů a hned pětkrát zůstal nulový.

V soutěžním derby se Ždárem se pak sice Volfova smečka mohla pyšnit jedničkou v kolonce gólových zářezů, ale na domácího střelce by jen těžko někdo ukázal. Za hlavu se totiž chytl žďárský Mašek, který si míč nešťastně srazil do vlastní sítě.

Další zmar přišel v nedělním slunečném odpoledni. V Novém Městě to dlouho vypadalo na nezáživný zápas, jenž skončí bezbrankovou remízou. Meziříčí se nebylo schopno vypořádat s úzkým a hrbolatým hřištěm, které znemožňovalo kombinační fotbal, a když už se k něčemu dostalo, finální přihrávka postrádala přesnost nebo pochopení. „O brejky nás připravoval terén a naše řešení situací,“ uzavřel Volf.

Šťastnou výhru před téměř sedmi sty diváky přiznal i jeho protějšek Richard Zeman: „Utrpěli jsme vítězství. Pro nás ale velmi důležité.“
A tak si na poslední jarní branku velkomeziříčského střelce vzpomenou jen pamětníci. Kalendář ukazoval 5. března, právě běžela 55. minuta utkání s Polnou a Jaroslav Dufek vsítil druhý gól svého týmu. Od té doby uplynulo předlouhých 395 fotbalových minut a stále nic. „Nedá se nic dělat, musíme hrát dál trpělivě a doufat, že to dovezeme až do branky,“ vyhlíží Volf nedělní souboj s Napajedly.