Co sezona, to jedna podstatná změna pravidel. Kluby obou třetích fotbalových lig i všech divizí si musí zvykat na novinky. Před startem aktuálního ročníku vstoupilo v platnost nařízení o třech minutách mimo hru pro ošetřované hráče. Od příští sezony pak budou po vzoru profesionálních soutěží hříšníci za čtyři žluté karty automaticky stát v následujícím střetnutí. Pokud ale vyfasují čtvrtou nebo osmou žlutou v posledním kole, jejich oddíly je mohou z trestu před začátkem dalšího ročníku vykoupit.

Zatímco tříminutové čekání na návrat do hry pomohlo od zbytečného zdržování a simulování, karetní tresty mohou soutěž znehodnotit. To si myslí i oslovení trenéři.

„V takovýchhle soutěžích mi to přijde nelogické. V podstatě všechny týmy mají úzké kádry a v případě trestu několika hráčů musí sáhnout do rezervy nebo dorostu, což samozřejmě sníží úroveň hry. Diváci budou ochuzení o nejlepší hráče a my trenéři budeme nešťastní,“ říká kouč třebíčských fotbalistů Petr Vašíček.

Ještě větší moc rozhodčích

Žďárskému trenérovi Petru Nedvědovi se zavedení pravidla, které v Česku doposud platilo pouze v první a druhé lize, také nepozdává.

„Rozhodčí tak budou mít ještě větší moc, než doposud. Může dojít k úmyslnému vykartování. Žlutou kartu totiž v podstatě nemusí obhajovat a dát jí za úplný nesmysl,“ vysvětluje Nedvěd.

Stejně jako Vašíček se obává o kvalitu samotné soutěže.

„Kádr nemáme ani my, ani nikdo jiný v divizi nafukovací. V případě několika trestů najednou to může být problém,“ dodává žďárský lodivod. Nadšený není ani předseda Krajského fotbalového svazu Vysočina Miroslav Vrzáček, který je zároveň členem Řídící komise pro Moravu. Právě pod tu spadají MSFL a divize D a E.

„Pravidlo schválil Výkonní výbor ČMFS, takže my jsme se museli přizpůsobit,“ krčí rameny.

Nicméně do nižších soutěží už by nic takového nechtěl. „Divize je opravdu maximum. V krajích a okresech už by tyto karetní tresty znamenaly problém,“ říká.

Obavy z vyšší moci rozhodčích podle něj ovšem na místě nejsou. „Sudí si nemůže pamatovat všechny hráče divize a sledovat karetní bilanci každého z nich. Toho bych se nebál,“ podotkl Vrzáček.

Jestliže se trenérům připravované pravidlo nepozdává, tak u čekání ošetřovaného hráče mimo hrací plochu je tomu naopak.

„Fotbalu to hodně pomohlo. Dřív byli, zejména ke konci zápasů, na hřištích pořád maséři. Teď si hráči zbytečně polehávat nedovolí,“ všiml si Nedvěd.

„Musím se přiznat, že ze začátku jsem to vnímal negativně, ale fotbal je díky tomuto pravidlu plynulejší. Dřív byly na hřišti herecké vložky, které teď vymizely,“ říká Vašíček.

Po vzoru anglické Premier league?

Zajímavý pohled má i trenér třetiligové Líšně Zbyněk Zbořil.

„Všichni se na Anglii dívají s otevřenou hubou a u nás se na konci leží od mužů až po žáky. Já to rozhodně vítám. I u nás to plno hráčů vyléčilo,“ směje se někdejší kouč Velkého Meziříčí.

Podle jeho slov se nediví, že někteří jeho konkurenti budou možná i naštvaní. Svaz jim prakticky odebral možnost ovlivňovat závěry zápasů. „My jsme se museli s tímto pravidlem popasovat hned v prvním kole v Opavě. Domácí do nás bušili, ale nám nezbývalo než hrát. I pro diváky bude jenom dobře, když pravidlo začalo fungovat,“ vzpomínal na vydařené utkání ve Slezsku, které skončilo remízou.

V podobném duchu se vyjádřil také kouč brněnské juniorky Petr Maléř. I on si vzpomenul na srovnání s nejvyšší soutěží na Britských ostrovech. „My ke konci zápasu ani nechceme pouštět doktora z lavičky,“ vysvětloval se smíchem Petr Maléř. „Každopádně toto pravidlo se svazu podařilo, jde o velmi dobrou věc. Někdo zdržování používá, ale ani pro diváky není úplně dobré, když ke konci zápasu nevidí žádný fotbal,“ dodal.

Diváci neplatí za polehávání

Břeclavský kouč Vladimír Michal se letos s pravidlem setkal jen jednou. „Za vyrovnaného stavu jsme museli nechat hráče za lajnou. Takže to bylo celkem vyhrocené, když jsme museli ty tři minuty čekat,“ zavzpomínal Michal s tím, že nové pravidlo schvaluje.

„Když se díváte na anglickou ligu, tak tam hráč leží pomalu jen když má zlomenou nohu. Jinak všichni jedou naplno. Lidi nejsou zvědaví, aby tam někdo polehával. Za to peníze nedali,“ podotkl lodivod břeclavského MSK.