Letos na podzim byl ze strany UEFA potvrzen výběr deseti stadionů, na nichž se bude hrát Euro 2028. Neschází Wembley, Millennium Stadium v Cardiffu či glasgowský Hampden Park. Zaujmou i jména, která na seznamu chybí, například Anfield Road v Liverpoolu či Old Trafford v Manchesteru (v těchto městech dostaly přednost stadiony Evertonu, respektive Manchesteru City).
Kromě Anglie, Walesu, Skotska a irského Dublinu má evropský šampionát zavítat i do Severního Irska, a tady hrozí ožehavý problém. Tamní reprezentace hrává ve Windsor Parku, což je ve všech ohledech moderní aréna, jenže s kapacitou necelých 20 tisíc diváků. To je pro Euro málo. Vybrán tak byl druhý belfastský stadion: Casement Park. A to znamená trable.
Proč? Za prvé – jde o rozpadající se ruinu, která je od roku 2013 uzavřena. Dřív navíc tento zastaralý stadion s převážnou většinou míst k stání sloužil primárně pro provozování tzv. galských sportů, včetně galského fotbalu a hurlingu, na irském ostrově nesmírně populárních. Plánovaná rekonstrukce (či spíš stržení a nová stavba) nabrala už desetileté zdržení.
A za druhé – Casement Park stojí v západní části Belfastu, v oblasti tradičně spojené s irskými nacionalisty. To znamená, že tamní obyvatelé jsou většinově katolíci a podporují připojení severní části ostrova ke zbytku Irska. Naopak Windsor Park je na jihu města (v němž hraje hokej Petr Čech), což je bašta protestantských unionistů, přiklánějících se k Velké Británii.
Fanoušci vyhrožují bojkotem, bojí se rvaček
Doby, kdy byly oba znesvářené tábory v otevřeně válečném stavu, v Severním Irsku vybuchovaly nálože a umírali lidé, jsou (snad) už pryč. Napětí ale přetrvává a předává se z generace na generaci. Výše zmíněné stadiony nedělí jen tři kilometry, ale rovněž dekády předsudků a násilí.
„Casement Park si strčte do pr…“ skandovali severoirští fanoušci při nedávné výhře 2:0 nad Dánskem ve Windsor Parku. K vidění byly i transparenty s jednoznačným poselstvím: „Ne Casement Parku!“ A podle průzkumů prý hodlá drtivá většina unionistických fanoušků domácí zápasy svého týmu bojkotovat, budou-li se hrát v oblasti nacionalistů. A to i na Euru.
„Je pro mě zklamáním, že tak velké množství lidí je ochotno kvůli politice zahodit tolik dobré práce, která byla odvedena,“ řekl pro veřejnoprávní stanici RTE Gary McAllister, šéf sdružení severoirských fanoušků, snažícího se překlenovat politické a náboženské rozdíly.
Jde o to, že řada nacionalistů raději fandí reprezentaci Irska než „svému“ mužstvu, zatímco unionisté zase cítí jako urážku, že se má Euro hrát na stadionu pro galské sporty. Navíc by se prý v oblasti necítili bezpečně a hrozily by násilné střety.
Bude domácí tým na šampionátu?
Vzhledem k tomu všemu asi není divu, že dlouho plánovaná rekonstrukce Casement Parku (pojmenovaného po Rogeru Casementovi, někdejším vůdci nacionalistů, jenž byl v roce 1916 Brity oběšen) ještě ani nezačala.
Přitom už v roce 2011 vyčlenila severoirská vláda 138 milionů liber na přestavbu, dalších 15 milionů měla přidat Asociace galských sportů (GAA), která je majitelem stadionu. Nová aréna měla mít kapacitu 40 tisíc diváků, jenže se začali bouřit místní obyvatelé. Prý šlo o předraženou a „monstrózní“ stavbu a věc šla dokonce k soudu.
Podívejte se, jak existence města Belfast zamotala hlavu Petru Švancarovi:
Následovaly nové a skromnější plány, jenže je konec roku 2023 a z opuštěného stadionu dál smutně odpadávají cihly. Už za necelých pět se tam přitom mají konat mače evropského šampionátu. „Děláme všechno pro to, abychom nemuseli potřebovat záložní variantu a zápasy se hrály v Belfastu podle plánu,“ uvedl Tom Daly z GAA.
Bylo by však smutné, kdyby se stadion podařilo postavit včas a domácí fanoušci by pak bojkotovali zápasy místní reprezentace. Ovšem pozor, zatím není jisté, zda se Severní Irsko na Euro 2028 vůbec dostane. Pořadatelských mužstev je tentokrát pět, přičemž automatickou účast mohou mít dle regulí jen dvě. Tento oříšek zatím čeká na rozlousknutí ze strany UEFA.
Pro zajímavost: v aktuální kvalifikaci na Euro 2024 týmy Anglie a Skotska postoupily přímo, Wales jde do baráže proti Finsku. Naopak Severní Irsko skončilo ve skupině H předposlední před San Marinem se ztrátou devíti bodů na barážovou příčku, zatímco Irsko ve skupině B dokázalo porazit jen Gibraltar.
