Pavel Kobera přestoupil 7. srpna letošního roku z Vojkovic do Jiskry Mšeno-Jablonec nad Nisou. Dva týdny poté se z klubu hrajícího I. A třídu Libereckého kraje vracel bez jediné odehrané minuty zpět. Reakce mělnického fotbalového tribunálu? Účelový přestup do jiného mužstva v jednom přestupním okně se zájmem vyhnout se uloženému disciplinárnímu opatření, znělo odůvodnění v rozhodnutí z 21. září.
Jednatřicetiletý fotbalista měl od 22. května a vyloučení v zápase na Pšovce B s následnou reakcí směrem k rozhodčímu zakázanou činnost na osm zápasů. K těm mu nyní naskočily další dva. Sportovnímu klubu Vojkovice navíc disciplinárka za umožnění účelového přestupu uložila pokutu čtyři tisíce korun.
Jak Deníku potvrdil předseda okresního svazu v Mělníku a dlouholetý člen středočeské disciplinární komise Slavoj Tichý, vycházel trest z poměrně nedávné úpravy fotbalových řádů. „Jelikož se přestupy v tomto směru hodně zneužívaly, přidal se do disciplinárního řádu paragraf, který toto zakazuje,“ objasnil s tím, že trestat mohla komise i mnohem přísněji a třeba i odečtem bodů, případně zákazem přestupů.
S porušením jednoho z bodů paragrafu 60 disciplinárního řádu už se prý Tichý setkal i na úrovni krajského fotbalu. „V minulosti dokázal hráč po červené kartě v sobotu přestoupit do jiného klubu, kde si hned v neděli odpykal jeden zápas, ve středu v poháru druhý a za týden v neděli už mohl hrát znovu za svůj původní tým. Ale bylo to dovolené. Nově se takové jednání zkrátka trestá,“ uvedl příklad Slavoj Tichý.
play_fill
Informační systém Fotbalové asociace zatím ještě není (snad už brzy) tak dokonalý, aby účelové přestupy automaticky odhalil a znemožnil, a tak k nim dojít může. Co ovšem umí, je „zablokovat“ hráče v trestu, aby nemohl nastoupit v jiné soutěži. A přesně to se stalo.
„Nemohli ho dát do sestavy, a tak nám volali, co se děje,“ prozradil Tichý, jak se v Mělníku dozvěděli o přestupu hráče, který i neúspěšně žádal prominutí zbytku trestu. Když se pak o dva týdny později vrátil zpět, dostal se znovu do řešení komise.
Co na celou záležitost říká samotný hráč? „Jsem odhodlaný skončit s fotbalem. Člověk tady dělá něco pro radost, rekreačně a hází vám jen klacky pod nohy. Vzalo mi to úplně chuť. Chtělo se mi brečet,“ popsal do telefonu své pocity útočník, který kromě nyní třetidřídních Vojkovic hrál krajskou třídu i za Dynamo Nelahozeves.
Chtěl jsem hrát vyšší soutěž
Z jeho slov je jasné, že je na svaz pořádně naštvaný a chybu vidí jinde než u sebe. „Chápu, že neznalost zákona neomlouvá. Zároveň ale existuje i presumpce neviny. Měli by mi tedy dokázat vinu,“ je přesvědčený a ujišťuje, že tak rychlý přestup zpět neplánoval. A kdyby prý tušil důsledky, tak by jej ani neuskutečnil.
„Určitě jsem tam nešel kvůli tomu, abych si tam rychleji odseděl trest. Šel jsem tam čistě jen pro to, abych hrál vyšší soutěž. Podle informací, které jsme měl, se ten trest neměl počítat a mohl jsem normálně hrát,“ odkazuje se na svůj zdroj s tím, že věc nadále řeší s „velkým“ svazem i asociací zastupující hráče.
Celý přestup se podle něj seběhl narychlo poté, co do Vojkovic přešel větší počet hráčů z nedalekých Zálezlic. Že se svým původním klubem i nadále trénoval, bylo prý kvůli větší dojezdové vzdálenosti.
Proč tedy v severočeském klubu nesetrval a nepokračoval, až trest vyprší? „Ani na druhý zápas jsem nešel vložit do systému, mezitím si našli náhradu, další hráči se uzdravili, tak jsme se dohodli, že se vrátím. Kdybych věděl, že něco takového hrozí, tak se samozřejmě nevracím,“ zapřísahá se Pavel Kobera. Po čerstvé zkušenosti zároveň volá po vylepšení systému, aby k přestupu, za který hrozí postih, vůbec nemohlo dojít.
A nemrzí jej s odstupem času ještě více červená karta, která mu přinesla nakonec stejně vysoký trest jako rok předtím? „Samozřejmě, že mrzí. Ale zase jsme u toho. Poprvé, co jsem dostal deset zápasů, když jsem vybouchl v Libiši na pana rozhodčího Pixu, to přiznávám. Na Pšovce jsem ale rozhodčímu po vyloučení jen řekl, jestli to má zapotřebí. Ale podepsali jsme to, nedá se s tím už nic dělat. Mrzí mě, že kluby ani hráči prostě nemají odvolání. Na svazu si to udělají, jak chtějí,“ je si jistý svou pravdou.
