Osobnost Deníku

Pracuje s dětmi jako pedagog, zároveň má zkušenosti s trénováním fotbalové mládeže, v současnosti vede mladší dorostence smíšeného týmu Modlan a Srbic. Sympatický mladý muž je okolím brán za slušňáka a poctivce. Není proto divu, že události, ke kterým došlo v dubnu na stadionku v Hrobu, s ním zatřásly.

Chrž rozdal tři červené karty, sám ale dobře ví, že jich mělo být daleko více. V závěru zápasu se na hřišti strhla hromadná bitka, do které se zapojili i diváci. Delegát prohlásil, že něco podobného za svou bohatou kariéru nepamatuje, domácí funkcionář líčil, že se bál o brýle a o zuby. Nechutná kaňka na tomto ročníku okresního přeboru se rozebírala v médiích i na sociálních sítích. Hněv se obrátil proti rozhodčím, nejvíce „naloženo" dostával právě Chrž, přestože na pranýři si více zasloužili být jiní.

„Vždycky jsem chtěl, ať se o mě píše a mluví, ale ne takto. Víte, nikdo nezmiňuje a nepíše, kolik zápasu se mi povedlo; řídil jsem mládežnická utkání týmů jako je Sparta, Slavia, Teplice. Pro mě to byly prestižnější zápasy než okresní soutěže chlapů, ale všichni řeší jen tento nepovedený. Kritika je určitě oprávněná, ale tolik nenávisti jsem nečekal," přemýšlí nahlas dnes již bývalý rozhodčí.

close Rozhodčí Karel Chrž s dětmi info Zdroj: Deník/František Bílek zoom_in Rozhodčí Karel Chrž s dětmi

Nechápe, že kvůli fotbalu může vzniknout to, co se odehrávalo v Hrobu. „Kdyby šlo o peníze a já dvěma pokutovými kopy někoho cíleně poškodil, tak rozumím, že jsou lidé naštvaní a kritizují, ale já jsem nikomu cíleně ublížit nechtěl, jen se to prostě nepovedlo."

To, že Chržovi a jeho kolegům zápas nevyšel, jeho nejbližší chápou. Ti, kteří ho znají, moc dobře ví, jaký charakterově je. Podrželi ho kolegové sudí. Ve whatsappové skupině, kde jindy bývá po falešných tónech některé z píšťalek hodně srandy i jízlivosti, bylo po humbuku po derby ticho. Když už někdo něco napsal, tak se jednalo o slova podpory. „Děkuji především kolegům Vašatovi a Šístkovi. Ti mě uklidnili, stáli při mně. Potěšilo mě to. Rodina mi říkala, ať se na to vykašlu, jestli to mám zapotřebí. A vlastně má pravdu."

Pískal jen dva roky

Karel Chrž pískal teprve dva roky. Šéfovi komise rozhodčích teplického okresu na mladého arbitra chodily pozitivní reference, spokojený s ním byli i delegáti. A tak mu zkusili svěřit těžký derby zápas. Nedopadlo to dobře, nezkušený sudí se na hřišti podle slov očitých svědků sesypal jako domeček z karet. Pravdou ale je, že pozici měl těžkou, přetěžkou.

„Zkazil jsem to. Vím to. Udělal jsem několik hrubek, dost jsem pochybil. Samozřejmě, že musel přijít trest. Dostal jsem finanční pokutu. Delegát mě nemohl nijak podržet, nebylo o čem. Víte, já věděl, do čeho jdu, že tyto dva týmy budou dělat problémy. Ale že se to vyhrotí až takhle, to jsem opravdu nečekal. Nikdo to nečekal. Každý rozhodčí udělá nějakou negativní zkušenosti. Jsou zapotřebí, aby se poučil, nabyl zkušenosti. Jenže tohle bylo až příliš. Opravdu chci mít z fotbalu jen radost, takové chování některých zúčastněných pro mě není akceptovatelné."

Atmosféra na fotbalu v Hrobě | Video: Deník/František Bílek

Vše odstartoval gól Dubí z ofsajdu. Poté Chrž upřel hostům pokutový kop a následně nařídil penaltu pro domácí. Neměla být, hrobský hráč ji nasimuloval. Prsty v přehmatech mají i asistenti hlavního rozhodčího, především pak Přemysl Kosejk. „Po těch prvních chybách začalo být zle. Ano, byly to chyby, ale to přeci není důvod, aby se hráči mezi sebou prali, aby byli takhle vulgární. A že se do toho zapojili funkcionáři, diváci? To je pro mě nepochopitelné."

Chrž ví, že hned po prvních projevech agrese a vulgarity měl rozdávat červené karty. „Určitě, to byla velká chyba. Pak bylo chování řady lidi přes čáru. Vyhrožovali, chtěli se prát. Já jen domlouval, to bylo špatně. Když se pak na konci strhla ta bitka, tak jsem se ale nebál. Oni šli hráči po sobě, prali se mezi sebou. Horší to bylo, když jsme odcházeli do kabiny. To nás několik lidí uráželo a vyhrožovalo nám."

I s odstupem několika týdnů je z pohnutých událostí špatný. „Každý si musí udělat obrázek sám, ale já se vždy choval na hřišti pokorně, dle pravidel fair play a hlavně slušně. Když se to stalo, napadlo mě, že to balím, že to nemá smysl, že nejsem dobrý rozhodčí, že za vše můžu. Nejvíc mi vadilo, že jsem zklamal sebe a delegáta. Věřil jsem, že mám našlápnuto dostat se o soutěž výše, chtěl jsem si kraj zkusit."

Učí ve škole a trénuje dorostence

Karel Chrž několik dnů přemýšlel o buducnosti. Na misky vah dal všechna pro a proti. Dospěl k tomu ,že bude lepší skončit, protože chce mít z fotbalu především zmiňovaný dobrý pocit. Ví, že fotbal nemůže za to, že se okolo něho motají lidé, kteří mu nedělají dobrou vizitku. Pořád ho má rád. Nezklamal ho samotný fotbal, ale především zmiňovaní lidé. Došlu mu, že v roli rozhodčího by se často setkával s neférovým prostředím, ve kterém je spousta skryté i explicitní agrese.

„Fotbal mám rád od dospívání. Jako hráč jsem se nechytil, chtěl jsem ale u něj zůstat. Na střední mě na pískání navedl můj spolužák Tomáš Jančárek. Viděl jsem, že se mu daří, lákalo mě být jako on. Ale když přišlo na věc, vycouval jsem. Až před dvěma lety jsem se k té myšlence vrátil a začal jsem být sudí. Tomáš byl prostě můj vzor. Je to i můj dlouholetý přítel. Fandím i Karlovi Roučkovi nebo mladým rozhodčím, kteří mají potenciál. Například Arnošt a Zima můžou jít vysoko."

Z nepříjemného zážitku se oklepává díky své práci ve škole. Je asistent pedagoga a zároveň na druhém stupni učí. Také dojíždí za prací do rodinné restaurace v nedalekém německém Altenbergu. A k tomu trénuje mladší dorostence smíšeného týmu Modlan a Srbic. O trénování hovoří s velkou láskou a jiskrami v očích.

„To je má nejoblíbenější činnost. Musím vyzdvihnout oba předsedy, pana Smrže a především pana Hrdličku, kteří dělají svou práci velmi dobře. Mládež jde každým rokem nahoru, dětí je víc a víc. Zázemí v klubech je na to, že se jedná o vesnické kluby, určitě nadstandardní. Práce s mládeží pro mě není jen o trénování. Rád řeším i komunikaci s hráči, snažím se jim pomáhat s osobními problémy. Chci, aby se cítili dobře, protože když jsou dobře nastavení v hlavě, jsou dobří i na míči."

close Rozhodčí Karel Chrž s dětmi info Zdroj: Deník/František Bílek zoom_in Rozhodčí Karel Chrž s dětmi

Chrže těší skvělá parta, která je plná důvěry a respektu. „Ale zároveň si ze sebe umíme udělat srandu. Jsme jedna rodina, trávíme spolu dost času. Vídáme se čtyřkrát do týdne. A můžeme se pochlubit několika nadějnými hráči, o kterých ještě uslyšíme. Například Ječný, Wild, Martinka, Zelinka nebo Řepka jsou hodně šikovní. Přál bych si, abych měl tuhle sestavu pořád, ale příští sezonu spousta kluků odchází do starších, což budu těžko nést. Mám je fakt rád."

A co mimofotbalové koníčky? „Co se týče sportu, tak mě baví basketbal a jeho kultura; rád chodím na nové hřiště u Angeru a se ženou jezdíme fandit do Ústí na Slunetu, Pak klasika: fitko, kolo, běh. Kromě sportu mám rád hudbu - český a slovenský hiphop, jezdíme na koncerty Sergeye. A jako každého chlapa mě baví auta, motorky a hraní videoher."