Domácí ani dobře nezačali. Hned ve druhé minutě viděl za faul žlutou kartu pacovský brankář Jiří Švec a hostující Dominik Rážek otevřel z penalty skóre.

Pak přišla první velká chvíle Zdenko Rybčáka, i když to úplně bez komplikací nebylo. V šesté minutě šel také on kopat pokutový kop, ale gólu se dočkal až z dorážky z pokračují akce. „Gólman moji střelu vytlačil na tyč, teprve pak jsem se v zakončení prosadil,“ vracel se k první sobotní trefě Zdenko Rybčák.

Náročné jaro bude v každém případě čekat na fotbalisty Humpolce (v modrobílém). Ti jsou totiž po polovině letošní sezony na posledním místě divizní tabulky.
Tomu se říká pořádná smůla. Fotbalisté Humpolce nezvládli ani závěr podzimu

Když v pětadvacáté minutě jeho spoluhráč Oto Svoboda strhl poprvé vedení na stranu Pacova, vypadalo to pro domácí hodně nadějně. Tím spíš, když ve 36. minutě viděl druhou žlutou a tedy i červenou kartu hostující Dominik Rážek. Jenže to byli hosté, kdo těsně před přestávkou Martinem Urbanem znovu změnil skóre.

Za stavu 2:2 se ale znovu v koncovce prosadil Zdenko Rybčák, a to hned dvakrát. V 64. minutě si zopakoval střelu ze značky pokutového kopu, tentokrát se nemýlil, navíc se trefil pěkně jako kdysi Antonín Panenka. „Jenže jsem to chtěl oslavit a přitom jsem si poranil vazy v koleni. Pak jsem zvýšil na 4:2, když jsem šel na soupeřovu branku z vlastní půlky, jenže v 76. minutě jsem už na koleno nemohl a musel jsem střídat,“ připomínal třicetiletý kanonýr pacovského béčka. Ve statistice podzimních střelců u něho napočítáme šest gólových tref.

Pacovská rezerva ale dvoubrankové vedení s oslabeným soupeřem neudržela. „Cítím hořkost, radost ze sobotního fotbalu mi kalí zranění i ztráta bodů. Měli jsme vyhrát,“ říkal Zdenko Rybčák.

Neustálé nebezpečí představuje pro obrany protivníků útočník fotbalistů Borů Miroslav Ochrana (v bílém dresu). Naposledy se o tom přesvědčili hráči Starče.
KANONÝR DENÍKU: Ochrana si opět otevřel střelnici. Škoda toho výpadku, mrzí jej

Pochází ze Slovenska, rodina se do Pacova přestěhovala před dvaadvaceti lety. „Od žáků hraju fotbal v Pacově. Před třemi roky jsem ale začal pracovat v Praze, do Pacova jezdím za rodinou jen na víkendy, proto si chodím zahrát za béčko. Ale áčku, kde jsem před ježděním do Prahy hrával, pořád rád pomohu,“ vrací se ke své fotbalové kariéře.

Ostatně čtyřikrát se na podzim při utkáních áčka, které působí úspěšně v I. A třídě, posadil na lavičku náhradníků. „Jsem rád, že pořád patřím mezi pacovské fotbalisty. Partu máme dobrou, i kvůli tomu u fotbalu zůstávám,“ dodává Zdenko Rybčák.