Nejlepším fotbalovým kanonýrem uplynulého víkendu na Vysočině se stal Tomáš Kyzlink, když v dresu Moravských Budějovic skóroval pětkrát. Deník se ale rozhodl vyzpovídat nejlepšího střelce na Žďársku. Eduard Smejkal ještě před třemi léty válčil ve středu zálohy třetiligového Velkého Meziříčí. Dobrovolně se však rozhodl skončit a fotbalem se baví ve 4. třídě v tamním céčku. „Nějaké nabídky pořád jsou, uvidíme po sezoně,“ nevylučuje návrat do vyšších pater českého fotbalu.

Edo, béčko Radešínské Svratky jste v sobotu deklasovali výsledkem 13:3. Byl to takový váš typický zápas?
Tak trošku ano. My moc nebráníme, hrajeme hodně ofenzivně. Hodně gólů dáváme, ale také dost inkasujeme.

Kromě vás nastupují za céčko Meziříčí také další hráči, co okusili ligové soutěže. To musí být na hodně znát?
My to bereme tak, že se jdeme proběhnout. Baví nás to, ještě nechceme končit, chceme si zahrát, sejít se a tak trošku si udělat žízeň.

Naposledy jste dokonce vstřelil čtyři branky. Jakou vlastně máte roli v tomto týmu?
Podobnou jako ve třetí lize. Ve středu zálohy se snažím chystat balony našemu nejlepšímu střelci Ondrovi Pospíšilovi. Z nahrávky na gól mám pořád větší radost, než když sám skóruji.

Zkusil byste popsat vaše čtyři sobotní zásahy?
Tři byly po kombinaci, ale ten první se mi docela povedl. Z jedničky jsem levačkou poslal balon kousek za vápnem do branky.

V týmu nastupujete nejen se svým bratrem, ale i otcem. To musí být zajímavé…
Zatímco dřív mě z lavičky dirigoval on, teď se role otočily. (smích) Ale ve středu zálohy si spolu vyhovíme.

Jak se vám hraje na domácím hřišti v Oslavici?
Hodně dobře. Tamní diváci nás přijali, navíc na zápasy přijedou i fanoušci z Velkého Meziříčí. Nemůžeme si na nic stěžovat.

Ještě vám není ani třicet. Nezkusíte opět vyšší soutěž?
Nějaké nabídky mám, uvidíme až po sezoně. V první řadě by záleželo na časových možnostech.