Čtyřgólový zápis je pro Adama Šťastného něčím mimořádným. „Také jsem byl překvapený a šťastný z toho, že jsem dal čtyři góly,“ netajil v rozhovoru pro Deník. „Chci ale říct, že na tom mají zásluhu spoluhráči, protože mi přihrávali. A já tentokráte do čeho jsem kopl, to tam padlo. Celé to tak jde určitě víc za týmem než za mnou. Každopádně být autorem čtyř gólů v zápase potěší.“
S fotbalem začínal Šťastný v nedaleké Třemošnici. „Z Třemošnice pocházím, hrál jsem tam do dorostu,“ ohlíží se za kariérou šestadvacetiletý středopolař. „Po škole jsem ale už neměl dostatek času na trénink, protože se trénovalo třikrát týdně. Proto jsem na půl roku přestal úplně hrát. Poté mě oslovily Chvalovice (TJ Sokol Žlebské Chvalovice), kde jsem zůstal dvě sezóny.“
Od té doby hraje za Jeřišno. V současné době v okresním přeboru. S žádnými myšlenkami na případnou vyšší soutěž? „Kdepak, já jsem v Jeřišnu opravdu spokojen,“ odmítá Šťastný přesvědčivě. „Máme tady dobrou partu, takže není proč to měnit. V mém věku už by to asi někam hodně výš nešlo. S krajem mám zkušenosti z Třemošnice. I když kdyby se nám s Jeřišnem podařilo o jednu třídu výš postoupit, byl bych spokojený. Ale i tahle soutěž je dobrá.“
Letos má na svém kontě už šest přesných tref. „Jsem z toho sám překvapený. Já jsem si totiž někdy v půlce června pošramotil postranní vazy, takže jsem za to, že mi to teď pálí, hodně rád. Až se bojím, co bude dál, protože koleno stále ještě bolí. Doufám, že vydrží. Vypadá to, že forma by byla,“ culí se Šťastný, který si velké střelecké mety nestanovuje: „Vzhledem k tomu, že hraji ve středu zálohy, jsem spíš rád za každou přihrávku klukům. Když se mi podaří dát okolo deseti gólů, budu spokojen.“
