V posledním odehraném utkání Nedvědice vyhrála jasně v Polné nad místním B týmem 5:0. Roman Šikula k zisku tří bodů přispěl hned čtveřicí přesných zásahů. „Roman má doslova famózní podzim. Chytil neuvěřitelnou fazónu a doufáme, že mu vydrží co nejdéle,“ chválil kanonýra a redakcí vyhlášenou Osobnost Deníku předseda klubu Pavel Vejrosta.
Podle něj je Šikula tím správný lídrem a vzorem spoluhráčů. „Dvě branky mu po rohových kopech neomylně posadil na hlavu Filip Škutchan. Roman se dvakrát se prosadil i díky své zkušenosti, citu pro situace a výběr místa, a především díky nezměrné bojovnosti, kterou by mohl jít příkladem mnoha dnešním mladíkům,“ pokračuje Vejrosta.
„Přesně tak to bylo,“ potvrzuje průběh svých gólových akcí se smíchem Šikula.
Ve svých devětatřiceti letech právě ze svých zkušeností těží nejvíce. „Poziční hra a přehled je důležitý, ale už jsem to říkal několikrát. Úroveň krajských soutěží v současnosti a před deseti lety se nedá srovnávat. Vloni jsme hráli 1. A třídu. Její úroveň by v minulosti sotva stačila na 1. B,“ porovnává nedvědický lídr.
Současné umístění týmu Šikula nijak nepřeceňuje. „V závěru podzimu nás čekají nejsilnější soupeři. Hrajeme ve Velkém Beranově a ve Vladislavi (15. a 22. října – pozn. aut.), tam se teprve ukáže, jak na tom jsme,“ vysvětluje realisticky.
Fotbal ho stále baví, ale jisté nepohodlí ve svém věku pociťuje: „Pro mě je nejnáročnější to cestování. Když hrajeme s kluby tady okolo, to jde. Ale teď jsme právě hráli v Polné, to je asi náš nejvzdálenější soupeř. Pětapadesát minut cesty,“ povzdechl si.
Proto také nějaké postupové cíle klubu nebo osobní ambice v podobě například titulu kanonýra soutěže od Romana Šikuly neuslyšíte. Ale ani slova o konci kariéry. „Já už si žádné cíle nedávám. Mám dvě děti, také hrají fotbal, takže s nimi jezdím, a to také zabírá spoustu času. Kdyby se nám ale dařilo i na jaře, ještě bych si kariéru o rok prodloužil. Jenže by to chtělo ode mě víc gólů. Aspoň dvacet, a ne těch jedenáct, co mám teď,“ uzavírá se smíchem Šikula.
