V týmovém hodnocení uplynulého podzimu letošní sezony se Deník zaměří také na nejlepší a nejhorší celky tabulky elitní krajské fotbalové soutěže na Vysočině. V tomto týdnu postupně dojde na kvintet premiantů. A začít nelze nikým jiným něž podzimním půlmistrem krajského přeboru.

Zisk 27 bodů zajistil tento titul fotbalistům SK Huhtamaki Okříšky. „Už v minulém úspěšném ročníku, kdy jsme skončili pátí, jsem tvrdil, že tento mančaft nehraje hranu své výkonnosti. Jsem rád, že se to potvrdilo,“ začal své hodnocení kouč lídra Vladimír Hekerle.

Před začátkem sezony chtěli v klubu z Třebíčska hrát do pátého místa. „S tím, že pokud by se podařilo být do třetího místa, byli by-chom hodně spokojení. Ale že to dopadne takto, to by nás nenapadlo,“ usmíval se trenér SK Huhtamaki.

Úvod sezony přitom fotbalistům Okříšek příliš nevyšel. Čtyři body po čtyřech kolech, navrch divoké skóre 10:12, to nebyla nikterak úchvatná bilance. „V klidu jsme si sedli a řekli si, že takhle dál hrát nemůžeme. Týkalo se to hlavně naší hry dozadu. Byli jsme až neuvěřitelně otevření a dostávali spoustu branek,“ připomněl.

Šéftrenér mládežnických týmů fotbalové Jihlavy Josef Morkus (na snímku) mohl jen těžko hledat na uplynulém podzimu nějaká výraznější negativa.
V profesionálním fotbalu jsme unikát, ocenil šéftrenér jihlavské mládeže Morkus

A vyplatilo se. V následujících devíti kolech už podzimní půlmistr ztratil body jen za dvě remízy. „Kluci začali plnit základní věci, které jsme si řekli. Přitom nešlo o nic převratného, spíše základní věci, které by měl plnit každý. Jen pět inkasovaných branek za devět utkání hovoří za vše,“ potěšilo Hekerleho.

Ten neskrývá, že není příznivcem střeleckých dostihů. „Je hezké, když padá hodně branek, ale dlouhodobě se takto hrát nedá. Myslím, že fotbal může být ke koukání, i když třeba padne méně gólů,“ zdůraznil.

Paradoxně úspěšnější byly Okříšky na podzim na hřištích soupeřů. „Mohly za to organizace hry, ale především parta, která tu je. Mohu s klidným svědomím říci, že takovou, jaká je v Okříškách, jsem dlouho neviděl. Kluci táhnou za jeden provaz, bojují a ta poctivost se nám vrátila v podobě bodových zisků,“ lebedil si.

Až na zmíněný úvod sezony se i letos potvrdilo, že o defenzivu se může podzimní půlmistr vždy opřít. „Pořád říkám, že bránění začíná už od útočníků. Jak začnou oni bránit, přidá se i zbytek mančaftu. Navíc se nám vyhýbala zranění či karetní tresty, do sestavy tak nebylo třeba příliš sahat,“ neskrýval Hekerle.

Náročné jaro po hodně nepovedené podzimní části čeká v moravskoslezské divizi D na celek Staré Říše (v červeném). Uhájí celek z Jihlavska příslušnost ve čtvrté lize?
Uf, velmi svízelná situace. Fotbalisté Staré Říše dojeli na zranění i formu opor

Výrazně se ale zvedla ofenzivní síla týmu. Rovných 30 branek za třináct kol, to je hodně solidní bilance. „Myslím, je to můj názor, že je to tím, že jsme hodně zjednodušili hru směrem dopředu. Předtím jsme hráli až příliš složitě a ztráceli zbytečně balony. Navrch jsme se na tréninku hodně soustředili na zakončení. A když tam děláte všechno na sto procent, ono se to vrátí,“ zdůraznil.

Zdá se, loňské i letošní výsledky to potvrzují, že generační přestavba mužstva se Okříškám povedla. „Byly tu problémy, ale ty postihly také řadu jiných klubů. Velký vliv měl v tomto směru covid, kvůli němuž, resp. té pauze, skončila spousta starších hráčů,“ připomněl.

A ještě pokračoval. „Nám se ale povedlo mančaft doplnit z vlastních zdrojů a takto nějak chceme dál pokračovat. Zvenčí vlastně přišel jen Adam Suchna. Jinak pracujeme s vlastními hráči, takhle by to na takové úrovni mělo být,“ dodal Hekerle.


Načítám tabulku ...