Kliknutím zvětšíte
Titul pamatuje tehdejší středopolař a následně i kouč Martin Moravec. „Každý rok jsme si říkali, že bychom se chtěli pokusit o nejvyšší metu a tehdy to vyšlo,“ vzpomíná.
Jak na postupovou sezonu vzpomínáte?
Na takové věci se vzpomíná jen v dobrém. Měli jsme výborný tým a troufnu si říct, že bezkonkurenční.
Dostali jste postup jako cíl?
I z výsledků a postavení v předešlých sezonách byla pro Pelhřimov divize soutěží, kterou by chtěl v budoucnu hrát. Nešlo o nějaký úkol od vedení, ale už předtím jsme si říkali, že bychom to chtěli zkusit. Rozdíl byl v tom, že tentokrát to vyšlo. (smích)
O očekáváních svědčí i fakt, že v polovině října po dvou porážkách a poklesu na čtvrtou příčku rezignoval kouč Václav Vokůrka, kterého nahradil Jiří Cerhan…
Pan Vokůrka tehdy sám nabídl svoje místo, i když si nemyslím, že trenérská výměna byla nutná. Některé věci se prostě teprve sedaly, a zvedli bychom se tak jako tak. Nicméně zároveň musím říct, že pan Cerhan dodal mužstvu klid.
Šlo o trenéra staré školy, nepanovaly z tohoto ohledu obavy?
Taky jsme si to říkali, ale paradoxně přicházel s novými prvky i metodami. Pamatuji si, jak v zimní přípravě zavedl spinning, což se ještě v té době na podobné úrovni moc nepraktikovalo. I během soutěže několikrát prokázal svůj instinkt a čich, vždycky přišel v ideální dobu s nějakým esem v rukávu. I když nám hráčům to třeba v danou chvíli nedávalo logiku, tak pak se to ukázalo jako výborný tah. Není náhoda, že o našem postupu rozhodlo zejména jaro, v němž jsme už jasně dominovali a nastříleli padesát gólů.
Celkem jste jich dali úctyhodných pětaosmdesát, takže zejména ofenzivní síla byla velká, že?
Střelecky nás táhli Dan Krtek s Petrem Liškou, kterým se přezdívalo zvířecí duo. (smích) Oba byli v čele střeleckých statistik, Dan vstřelil dvacet branek, Petr dokonce čtyřiadvacet, dohromady tedy dali více než poloviny všech našich gólů.
Poměrně dost se prosazovali hráči ze zálohy, včetně vás…
(smích) V této disciplíně se nám prostě dařilo. Tou dobou už jsem spíš střídal, i tak jsem dal tuším nějakých devět gólů. Ale určitě bych chtěl zmínit naši defenzivu. Tehdy jí šéfoval vynikající stoper a kapitán Karel Kocián, v brance byl výborný Pepa Moravec.
V Pelhřimově jste měl do té postupové sezony v podstatě dominantní postavení, co se změnilo?
Z Humpolce přišel Radek Čihák, tedy do středu zálohy typově stejný fotbalista jako já. Většinou, pokud jsme nenastoupili oba, dostával přednost, což jsem ale trenérovi nezazlíval. Tou dobou už jsem měl nějaký věk, kdy spíš myslíte na kolektivní prospěch, než individuální. Byl jsem rád, že můžu vypomoct jako střídající hráč.
O vašem postupu se definitivně rozhodlo dvě kola před koncem po vítězství v Jaroměřicích, kde jste ale vyhráli drtivě 9:1, takže o nějaké nervozitě nemohla být řeč, že?
Tam už jsme jeli v pohodě, protože týden předtím jsme zvládli důležitý duel v Hartvíkovicích a po něm nám stačilo k jistotě postupu ve zbývajících třech zápasech uhrát jediný bod. To už jsme nepochybovali, že to zvládneme.
Tehdy bylo už tři roky pravidlem, že vítěz krajského přeboru po roce v divizi sestoupí zpět, což pak Pelhřimov prolomil…
To mužstvo bylo opravdu silné a pak se ještě více doplnilo, nicméně u toho už jsem nebyl.
Po sezoně jste šel do Žirovnice, ale na podzim 2011 se znovu ocitl na skok zpět…
Tehdejší trenér a bývalý spoluhráč Ján Kubík si mě tam vyžádal na výpomoc a podzim jsem tam strávil, ale už jsem cítil, že na tak vysoké úrovni to s ohledem na věk není ono.
Později jste se vrátil jako asistent, postupně se stal i hlavním trenérem a v roce 2017 zažil i sestup, jaké tehdy byly příčiny?
Velkou roli samozřejmě hrál odliv hráčů. Strašákem bylo především Rakousko. Postupně dostávali šanci kluci z dorostu, sestava byla hodně mladá, sestupovou sezonu jsme navíc končili ve dvanácti třinácti lidech, tehdy už tady divize prostě hrát nešla.
Vy jste pak zůstal i po sestupu, že?
Chvíli ano, pak jsme se s vedením klubu dohodli, že půjdu k mládeži.
V aktuální sezoně to vypadá, že se Pelhřimov dere opět do divize…
Určitě, jen doufám, že se ta soutěž neanuluje. Každopádně Pelhřimov jako klub do divize historicky patří a je to pro něj adekvátní soutěž.
Zeměpisná poloha i historie klub táhne spíš k jihu Čech, nechybí tady derby a zápasy s celky, proti kterým už hrát nemůžete?
To je historie, možná to tak vnímala naše generace, která už ale skončila, ti mladí si zvykli na Vysočinu a Moravu. Co se týče vzdáleností, tak Pelhřimov nemá ideální polohu ani pro jednu variantu. Dřív jsme tady hráli českou divizi s mužstvy z Liberce a Prahy, daleko jsme to měli třeba i do Českého Krumlova. Na štreky jsme tady zvyklí. (smích)
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
