Zisk dalších tří bodů se ovšem nerodil lehce, byť po první půli měl domácí celek všechny trumfy v rukou. Jiskra vedla 2:1, navíc hosté přišli minutu před půlí o vyloučeného Laňku. „Hra ovšem z obou stran za moc nestála. Jakoby se v tom chladnu ani jednomu z týmů nechtělo běhat,“ usmál se kouč Měřína Karel Kružík.

I přesto, že hráli v deseti, dokázali hráči Dobronína po pauze vyrovnat. Neprosadil se nikdo jiný než kanonýr Sedláček. „Hráči hostů si nikdy nevyměnili více než čtyři nahrávky za sebou. Poté okamžitě následoval dlouhý nákop právě na Sedláčka, který se pohyboval na úplné hraně ofsajdu. Gólovou situaci ovšem vyřešil parádně, potvrdil své kvality,“ ocenil střelce soupeře.

Fotbalistům Měřína přesto zbývalo ještě více než půl hodiny na to, aby utkání dokázali znovu zvrátit na svoji stranu. „Ve druhé půli jsme byli lepším týmem. Měli jsme několik gólových příležitostí, ale dlouho jsme se nedokázali prosadit,“ mrzelo jej.

Až dvě minuty před koncem se na domácí celek usmálo štěstí. Polanský zahrával trestný kop, který jeden z hráčů Dobronína tečoval mimo dosah svého gólmana. „Při této situaci jsme měli štěstí. Nebýt té, pro nás šťastné, teče, asi bychom se vítězné branky nedočkali,“ usmíval se po výhře 3:2 Kružík.

Jelikož to však bylo už počtvrté v tomto ročníku druhé nejvyšší krajské soutěže, co se podobný kousek Měřínu podařil, je jisté, že se o náhodu rozhodně nejedná.

Pokaždé se tak ale stalo na domácí půdě, kde Jiskra všech šest dosavadních soubojů vyhrála. „Doma se nám daří, horší je to venku. Odtud jsme přivezli pouze bod,“ lehce si postýskl.

A v čem vězí kouzlo úspěchu aktuálně třetího celku tabulky 1. A třídy? „V první řadě je to dané šířkou našeho kádru. Byť i my máme, stejně jako ostatní týmy, zraněné hráče, pokaždé mohu do hry poslat čtyři pět náhradníků. To je v závěrech zápasů hodně cítit,“ pochvaloval si.

K tomu je nutné přičíst i hlad po výhře. „Kluci si za tím jdou, nechtějí se doma spokojit s nerozhodným výsledkem. To se naposledy ukázalo také v neděli,“ dodal Kružík.

Už třetí porážku za sebou si v téže soutěži připsali fotbalisté Herálce. Po vydařeném startu do sezony se tak tabulkou zažínají propadat. „Souvisí to s naší tréninkovou docházkou. Tak, jak to zkraje sezony bylo v pořádku, teď mi pravidelně schází několik hráčů ze základu. Ať už ze zdravotních či pracovních důvodů,“ nastínil trenér Herálce Zdeněk Cach mladší.

Před nedělním zápasem v Želetavě, kde celek z obce pod Žákovu horou prohrál 3:5, se jeho trenérovi navíc rozpadla celá obrana. „Byť kluci bojovali, nahradit se nám tyto absence nepodařilo,“ přiznal.

Začátek zápasu přitom z pohledu hostujícího souboru nevypadal zle. „Zaslouženě jsme šli brzy do vedení, ale Želetava po sporné situaci vyrovnala. Její hráč srazil našeho gólmana, navíc balon prý, podle toho, co mi říkali kluci o přestávce, donesl do branky rukou. Domácí pak skóre otočili, ale my jsme dokázali rychle vyrovnat. Bohužel se to samé okamžitě zopakovalo také na druhé straně. Neuhlídali jsme nebezpečného Simandla, který nachystal gól pro Vrbku.“

Úvodních patnáct minut druhého dějství bylo až příliš rozkouskovaných. „Škoda jen, že jsme naší chybou umožnili Želetavě zvýšit na 4:2. Rozhodující okamžik ale přišel až poté. Měli jsme výhodu pokutového kopu, jenže Cestr, podobně jako týden před tím Veselský, nemířil přesně,“ stýskal si.

Závěr zápasu mohl být ještě dramatický. „Dát branku na 3:4, věřím, že bychom si bod odvezli. Místo toho se opět trefili domácí, my už jen korigovali,“ sdělil Cach.


Načítám tabulku ...