Jaké bylo pohárové utkání v Havlíčkově Brodu z vašeho pohledu?
Ze začátku to nebylo nic jednoduchého. Proti nám se každý nahecuje. Naštěstí nám to tam nakonec napadalo. Škoda, že se tak nestalo už v první půlce, ale konečný výsledek je dobrý.
Neměl na váš pomalejší rozjezd vliv po předchozí průtrži vodou nasáklý trávník?
To ne. Trávník byl v pořádku. Spíš bylo otázkou času, kdy soupeř odpadne.
Není konečný výsledek 0:8 pro domácí krutý? Do šedesáté minuty se drželi…
Vůbec ne. (směje se) Ale vážně. Všechna čest na jejich adresu, drželi s námi opravdu dlouho krok.

Měl jste v hledišti svoji vlastní podporu?
Byli tady rodiče, kteří to nemají daleko, a přítelkyně.
Vděčným tématem před zápasem byla dvojrole jednoho z vašich trenérů Pavla Mazánka, který je zároveň předsedou domácího klubu. Co jste si před zápasem říkali?
Máza mi řekl, ať se nestresuju. Že se nestresuje ani on. Hlavně ať jsem v pohodě a užiju si to.
Což se určitě stalo. Celý zápas v základní sestavě vyšperkovaný gólem. Měl jste při zakončení rozhodnuté, že se pokusíte o jesličky gólmanovi?
Ne ne. Já jsem jenom vypálil směrem na bránu a naštěstí to tam prošlo. (směje se)

Pokud se nepletu, šlo o vaši první soutěžní trefu za áčko, že?
Ano, první gól. Pokladník se ještě nehlásil, ale to určitě ještě přijde.
Jaké to pro vás bylo, naskočit poprvé v sezoně do ostrého utkání? Necítil jste se nerozehraný?
Náš kondičák se o nás hodně stará. Kdo nehraje, je v jeho péči. Někdy toho máme opravdu dost a je to kolikrát náročnější než hrát zápas. Myslím, že jsme udržovaní dostatečně.
Nevystříleli jste si všechnu ostrou munici před nedělním důležitým ligovým soubojem s Táborskem?
Snad ne. Věřím, že nám to takto bude padat pořád.