Kanonýr Deníku
Přečíst článek >

Trenére, skončila podzimní část druhé ligy, po odvolání od FC Vysočina ale bez vás. Už přebolel hořký konec u týmu?
Asi bych nepoužil slovo přebolel. Spíš to tak nějak postupně vstřebávám. To je asi ten správný výraz.

Co vám necelý rok a půl v Jihlavě dal? O co vás fotbalově obohatil?
Určitě mě obohatil o zkušenosti z druhé ligy. Byla to moje první samostatná zkušenost v rámci české ligy. Mohl jsme vstřebávat úroveň soutěže, kvalitu hráčů, kteří se v ní pohybují, to bych rád uvedl na prvním místě. Za druhé: V Jihlavě jsem měl možnost pracovat s velmi dobře charakterově nastavenými hráči, takže práce mě v tomto směru bavila. Klub navíc poskytuje velmi dobrou infrastrukturu pro profesionální fotbal, to byla také cenná zkušenost. Potkal jsem se i s velmi dobrými kolegy, se kterými jsme utvořili dobrou partu. Dokázali jsme vyrobit pracovní atmosféru, ve které jsme se cítili dobře a jsem přesvědčen o tom, že se v ní cítili dobře také hráči.

Máte už zanalyzováno, co se stalo s týmem, který v prvních šesti zápasech jen jednou klopýtl, ale následně šestkrát nevyhrál?
Analýza probíhala už během té horší série. My jsme dosáhli nějakého umístění zásluhou hry, kterou jsme navazovali na jarní část minulého ročníku. Najednou nás začali soupeři vnímat zcela jinak. Začali nás brát jako favority a změnili proti Jihlavě strategii hry. To se projevilo hned v prvním prohraném zápase té série s Opavou. Tam jsme měli být my tím týmem, který bude dobývat dobře organizovanou defenzivu soupeře. To jsme nezvládli. Podobné utkání jsme odehráli v Líšni, která nastoupila v hlubokém bloku. A my jsme do těch obran těžko hledali cestu.

Fotbalisté jihlavské Vysočiny se na podzim trápili především v domácích zápasech. Na svém stadionu získali jen osm bodů ze sedmi zápasů.
Další průměrný podzim. Vysočině chybí výraznější střelci, míní extrenér Kameník

Co chybělo týmu, aby byl úspěšnější v tom dobývání?
Určitě góloví hráči, kteří by se prosadili třeba individuální akcí. Navíc jsme neproměňovali šance, které jsme si vytvořili. Tenhle náš zmar potom vygradoval doma s Varnsdorfem a hlavně na Dukle. Tam jsme se herně zvedli, v prvním poločase jsme měli čtyři vyložené brankové příležitosti. Ty jsme neproměnili, soupeř nám dal před přestávkou dva rychlé góly a zlomil utkání.

V průběhu podzimu jsme se spolu bavili o tom, jak je ta situace těžká pro vás osobně…
Byla to velká výzva, tuto nepříjemnou situaci zvládnout. Tým čelil zlé sérii, ale podle mého se nám to podařilo dobře. I když se následující dva zápasy herně tolik nevydařily, uhráli jsme dvě důležité remízy. S Prostějovem to bylo vidět víc, tam jsme se trápili, ale neprohráli jsme. V Třinci už jsme sahali po výhře. Bylo patrné, že se tým zvedá, což jsme potvrdili vítězstvím doma se Slavií. Herní vzestup jsme potvrdili i v pohárovém utkání ve Zlíně, kde jsme bohužel opět neproměnili vyložené šance. Ale herní tvář a převaha tam byla znatelná.

Hovořil jste o tom, že se týmu nedařilo dobývat defenzivu soupeře. Je to hlavní důvod, proč má Vysočina, společně se Spartou, na podzim nejhorší domácí bilanci ze všech týmů? Osm bodů ze sedmi utkání není mnoho.
Samozřejmě, není to dobrá bilance. V domácích zápasech jsme se trápili. Jednoznačně jsme se chtěli prezentovat lépe. My jsme obecně měli problém kolem pokutového území soupeře, kudy jsme těžko hledali cestu. A když jsme ji našli, znovu zopakuji, tak jsme naše šance neproměnili. My jsme hráče neustále vybízeli, aby tam chodili, pokusili se o individuální akci, čímž by výsledek převrátili na naši stranu. To se ne úplně dařilo a potýkali jsme se s tím vlastně po celou dobu mého působení u týmu.

Cítím se nekomfortně, přiznává po sérii bez vítězství kouč FC Vysočina Jan Kameník.
Cítím se nekomfortně, přiznává po sérii bez vítězství trenér Vysočiny Kameník

Opakovaně se v Jihlavě již několik sezon hovoří o tom, že Vysočina má mladý tým, který se musí vyhrát. Ten kádr je ale zhruba tři roky pohromadě, hraje stále velmi podobně, pohybuje se jen ve středu tabulky, pořád nedává góly… Není to naopak tak, že ti hráči předvádějí svůj strop, a dále to nepůjde?
Nerad bych se do spekulací typu, jestli jsme se těch hranic dotkli nebo ne, pouštěl. Je to velmi problematická otázka a málokdo na ní dokáže odpovědět. Každý trenér se snaží z hráčů dostat co nejvíc, k hranici jejich možností. Za sebe bych řekl, že po herní stránce měl náš projev úroveň a parametry dobré organizace. Do ofenzivy jsme dokázali soupeře přehrávat. V defenzivě jsme, až na utkání na Dukle, byli relativně pevní. Dokázali jsme hru vystavět od brankáře přes střed pole až po překonání obranného valu soupeře…

…a končilo to na zmíněném nepřesném zakončování.
Je potřeba říci, že to nejtěžší na fotbale je právě dávání branek. My jsme neměli výraznějšího gólového hráče. To je realita. Ne jen teď na podzim, ale dlouhodobě, jsme nenacházeli střelce, který by dával osm, devět nebo deset gólů a měl výraznější podíl asistencí. K němu se potom mohou přidávat další dvou nebo třígóloví střelci. V minulé sezoně měl nejlepší čísla Kuba Selnar. Ale není možné, aby se nejlepší střelci týmu rekrutovali z defenzivních hráčů. Ať už to byli Gabriel, Vedral nebo další. Ofenzivu musí táhnout křídelní, podhrotoví či hrotoví hráči. Z mého pohledu se ani nedoplnil post klasického hrotového hráče, ti hráči naopak od nás odcházeli. Odešel Klobása, z pozice se vrátil zpět dozadu Vedral, a protože se ten post vhodně nedoplnil, tak jsme v tomto směru zaostávali.

Už máte nějaké nabídky na další angažmá?
Momentálně není nic na papíře. Nyní je prostor pro nějaká jednání, která probíhají. Nějaké možnosti se objevily a řeším je. Teprve uvidím, jak to vše dopadne.