Pro divizní fotbalisty Žďáru nad Sázavou obrovská ztráta. Pro jejich soupeře v soutěži naopak úleva. Žďárský kanonýr Marek Šerý totiž během zimní pauzy zamířil za novým angažmá do Rakouska. „Nabídky už byly i dříve, ale využil jsem ji až teď,“ pousmál se v rozhovoru pro Deník Marek Šerý.
Marku, kam tedy máte namířeno?
Budu nastupovat za Amaliendorf, kde už z Vysočiny působí třeba Honza Leligdon s Romanem Turkem.
Předpokládám, že hlavní roli asi sehrála vaše vynikající střelecká potence v posledním roce a půl?
Nemyslím si, že šlo jen o ty góly. Už předtím, když jsem ještě hrál v Polné, jsem nabídky z Rakouska měl. Dá se říci, že každý půlrok se někdo ozval, ale dosud jsem odchodu nebyl nakloněný.
Proč tedy odcházíte až nyní?
Je to pro mě nová výzva, to je ten hlavní důvod. Ale také z pohledu času to pro mě bude, vzhledem k mému zaměstnání, výhodnější. Sice je to do Rakouska dál, ale nebudu dojíždět tolikrát týdně.
Nabídky z Česka jste neměl?
Ze třetí ligy jsem nějaké dostal, ale popravdě jsem o nich nepřemýšlel. To spíše, kdyby se do ní v létě postoupilo se Žďárem, tomu bych se pak nebránil. V Česku se mi moc nechtělo nikam jinam.
Z profi soutěží, třeba druhé ligy, se nikdo neozval?
Ne, žádný kontakt nebyl.
Máte už jasno, zda odcházíte do nižší rakouské soutěže na delší období?
Zatím jsme domluveni do konce této sezony. Poté se uvidí, na základě toho, jak celá sezona dopadne, co bude dál. Možnosti jsou na všechny strany otevřené.
Jak budete na dva a půl roku ve Žďáře vzpomínat?
Rozhodně pozitivně. Nejen z pohledu fotbalu, ale spíše ohledně kabiny a lidí, co se tu o fotbal starají. Je to jedna velká rodina, moc se mi tu líbilo, o to hůře se odchází. Když jsem sem přišel, kromě Patrika Fialy, Přemka Severy a Tomáše Jíchy jsem nikoho neznal. Kabina mě ale ihned vzala mezi sebe, necítil jsem se tu jak cizí a postupem času jsme se stali rodinou.
Asi nejvíce se bude vzpomínat na loňskou veleúspěšnou sezonu…
Pomohlo nám, že jsme hned na úvod doma zdolali Start Brno, největšího favorita postupu. To byl velký otvírák, pak už to byla jízda. Myslím, že většina kluků, ale i lidí z vedení, budou na ten ročník dlouho vzpomínat.
Jak moc vás v létě mrzelo, když vedení ve Žďáře odmítlo postup do třetí ligy z druhého místa?
V kabině tehdy převládal názor, vzhledem k tomu, jak se nám dařilo, postup vzít. Sám za sebe ale nemám vedení za zlé, že to nepřijalo.
Uplynulý podzim jste špatně začali, ale druhou polovinu už jste měli famózní. Čím to bylo?
Když vypadnou dva tři hráči, je to hned znát. Loni jsme měli na zranění štěstí, letos to bylo, hlavně zkraje sezony, jiné. Ukázali jsme ale týmového ducha a také to, že fotbal hrát umíme.
Umíte si představit opětovný návrat do Žďáru?
Stoprocentně ano, zvlášť, pokud tam dál bude parta, jaká zde je nyní.
