Zcela určitě se jeho loňská absence podepsala pod sestup fotbalistů novoměstské Vrchoviny ze třetí ligy. Na podzim se útočník Tomáš Duba do nekonečného kolotoče vrátil po těžkém zranění kolene. „Začátek byl těžký, po roční absenci mě po každém tréninku bolelo celé tělo,“ pousmál se Duba v rozhovoru pro Deník.
Tomáši, vracet se poté, kdy jste musel vynechat celou předchozí sezonu, určitě nebylo jednoduché. Potvrdilo se to?
Určitě ano. Očekával jsem, že to nebude jednoduché, protože po operaci šlo o velký zásah na tělo. Od půlky podzimu už jsem se ale cítil dobře. K jeho konci pak už přicházely i góly, takže nakonec jsem byl docela spokojený.
Byl větší problém se dostat do tempa kvůli operovanému kolenu, nebo vás limitovala celková absence sportu v předešlém roce?
V podstatě obojí. Bolest kolene v místě operace jen tak nezmizí, tu cítím občas ještě i teď, i když jsem si na ni již zvykl. Hlavně začátky ale byly náročné celkově. Jak celé tělo nemělo skoro rok každodenní sportování, velice rychle si odvykne a návrat bývá složitý.
Jak už jste zmínil, ačkoliv jste pravidelně hrával, góly dlouho nepřicházely. Nebyl jste z toho už trošku nervózní?
Nervózní jsem nebyl, ale samozřejmě v hlavě jsem to už trošku měl. Navíc na trénincích už kluci z týmu kolikrát ze srandy říkali, že už bych se mohl trefit. (usmívá se) Že bych z toho ale byl rozhozený, to ne.
Premiérový zásah po návratu jste zaznamenal v sedmém kole na hřišti Speřic. Určitě to pro vás muselo být trošku uvolněním…
Nebudu zastírat, že ten gól mi přinesl určité uklidnění. Útočník je na hřišti hlavně od toho, aby dával góly. Když se mu to ale nedaří, je něco špatně. Po tom prvním gólu jsem si začal více věřit a druhá polovina podzimu byla slušná.
Podzim jste završil na metě sedmi branek. Nakolik to splňuje předsezónní cíl, pokud jste si vůbec nějaký takový stanovil?
Kdyby mi někdo před začátkem sezony řekl, že na podzim nastřílím sedm branek, byl bych s tím asi spokojený. Opravdu jsem nic takového neřešil, v první řadě jsem se chtěl po těch zdravotních lapáliích dostat především zpátky do hry. Pro jaro už ale mám určitě vyšší cíle.
Rozhodně vás může těšit, což ostatně zmínil i trenér Michal v hodnocení podzimu, že vaše gólové zásahy pokaždé znamenaly bodový zisk pro Nové Město?
O to jsou ty branky pro mě cennější. Důležité byly hlavně ty proti těžším soupeřům, zmíním třeba Lanžhot. Paradoxně se nám proti nim hraje lépe, chtějí totiž hrát fotbal, jenom nebrání, nemusíme pak jejich obranu tolik dobývat. To bývá hlavně pro mě těžké, protože jsem na hrotu útoku sám.
Po podzimu je Vrchovina v divizní tabulce třetí. Panuje s tím v kabině spokojenost?
Myslím, že třetí místo je super. Z klubů z Vysočiny jsme na tom v soutěži nejlépe, můžeme být spokojení. Také na jaře budeme chtít nasbírat co nejvíce bodů.
Na druhý Lanžhot ztrácíte tři body, na vedoucí juniorku Zbrojovky Brno bodů osm. Jaké budou jarní cíle Nového Města?
V první řadě se chceme soustředit na naše výkony a nesledovat ostatní. Vedoucí béčko Zbrojovky určitě bude ztrácet. Od nás se nic nečeká, proč tedy nezkusit situaci na čele tabulky nezamotat.
Vrchovina se do divize vrátila po pěti letech. Jak vychází srovnání její úrovně se třetí ligou?
Přiznám, že jsem vůbec nevěděl, do čeho jdeme. Je to velký rozdíl oproti třetí lize, která je o dost kvalitnější. Pro nás, konkrétně i pro mě, je to těžší, protože v divizi mužstva více brání, stojí před vlastním vápnem a spoléhají na protiútoky. Navíc je tu spousta derby a každý se proti nám chce ukázat.
Načítám tabulku ...
