„Je úžasné, čeho kluci dosáhli,“ říká dlouholetý předseda klubu Josef Soukop.

V úterý mužstvo vstoupilo do přípravy, jaký jste mu dal před sezonou cíl?

Očekáváním je střed tabulky. Nahoře určitě budou ligové B-týmy Zbrojovky a Jihlavy, my bychom byli rádi na úrovni Ždírce nebo Polné. Myslím, že kvality na to máme.

Postoupit jste už mohli minulý rok, proč jste nakonec zůstali v krajském přeboru?

Tehdy jsme cítili, že mužstvo ještě není připravené, kádr nebyl široký, někteří klíčoví hráči měli náročná zaměstnání a nebyla jistota, že budou pravidelně k dispozici. Svou roli samozřejmě hrál i fakt, že jsme neskončili první. Ono radovat se z mimořádného postupu mimo pořadí není totéž jako když soutěž vyhrajete.

Teď už tedy tým připravený je?

Myslím, že za vše hovoří naše jarní výsledky. Kluci si dokázali zařídit práci tak, aby pravidelně trénovali. V závěru sezony se opět v Bystřici projevilo srdíčko, všechno směřovalo k tomu, abychom soutěž vyhráli. Tým dokázal, že má na vyšší soutěž.

I díky historickému rekordu krajského přeboru v podobě dvanácti výher v řadě…

To je něco úžasného. Zvládnout tolik zápasů s takovým skóre nepamatuji. Netvrdím, že tady nebyli další aspiranti na postup, třeba Pelhřimov do divize chtěl, ale prostě takovou šňůru vytvořit nedokázal. My měli v některých zápasech i štěstí. Lidi z okolí se třeba po těsné výhře, kdy se nám tolik nedařilo, divili, že se raduji, ale já mám radost z každého vítězství. Proto se přece fotbal hraje.

Bystřice byla dlouhá léta vnímána jako věčný korunní princ krajského přeboru, teď je z posledních tří ročníků, které hrála, podruhé první, je tedy prokletí definitivně pryč?

Neřekl bych, že to bylo prokletí. Vždycky se prostě našel tým, který měl v tu chvíli vyšší ambice, více peněz, mohl si dovolit nadstandardní hráče a my se vždy rozhodli touto cestou nejít. I tak jsme v minulosti měli vynikající mužstva. Generace okolo Trojanoviče, Horáka a dalších se u nás bohužel úplného vrcholu nedočkala. Netroufám si však jednotlivé týmy v průběhu let srovnávat, je jiná doba.

Po sestupu z divize jste svěřil post hlavního trenéra poměrně překvapivě Oldřichu Veselému, kterému tehdy bylo 34 let, sázka vám ale nakonec vyšla…

A jsem tomu moc rád. I když jsem poslouchal kritické hlasy, že je mladý a od kabiny nemá ještě z nedávné role hráče odstup, tak jsem cítil, že po pěti letech v roli asistenta nastala ta pravá chvíle. Když jsem ho oslovil, řekl, že pro něj jde o velkou výzvu, rozmýšlel se tuším jen den nebo dva a pak kývl. Od začátku svým přístupem k práci trenéra a k hráčům ukazoval, že to byla správná volba.

Bystřice spíše historicky i polohově tíhne k jižní Moravě, je z tohoto pohledu divize zajímavější i ekonomicky?

Z hlediska cestování určitě. Delší štreky budou pouze do Tasovic, Břeclavi a Lanžhota.

Některé kluby mají finanční problémy, jste z tohoto pohledu stabilní?

Peníze se samozřejmě shání těžko, ale klub je stabilizovaný. Pořád platí, že naším hlavním partnerem je město. Pak jsou tu firmy, se kterými jednáme. Bohužel někdo takový, kdo by sám od sebe přišel, že mu zbyly nějaké prostředky a chce podpořit místní fotbal, není.

Jak to vypadá s posílením kádru? Prý je na dobré cestě návrat Luboše Zbytovského z Nového Města…

Už když Luboš odcházel, sliboval, že se do Bystřice jednou vrátí. Z pracovních a rodinných důvodů je pro něj třetí liga náročná, o návrat k nám stojí. Teď probíhají jednání na úrovni klubů. Samozřejmě doufáme, že se vše povede.

Staronovým jménem je i Václav Sedláček, jaká jsou od něho očekávání?

Venca byl ve své době mimořádný hráč, samozřejmě uvidíme, jak bude vypadat v tréninku. Z I. B třídy do divize to je přece jenom skok, ale já věřím, že to i ve svých 34 letech zvládne a bude znovu oporou.