Je to lehce pikantní přestup. Fotbalový obránce Jakub Vašíček ukončil po dvou letech své angažmá v Novém Městě na Moravě a zamířil do Velkého Meziříčí. I nadále tak bude působit ve třetí nejvyšší soutěži. „Z Nového Města jsem odešel kvůli osobním neshodám s trenérem,“ sdělil v rozhovoru pro klubový web Velkého Meziříčí dvaadvacetiletý bek.

Jinak byl se svým působením ve Vrchovině poměrně spokojený. „Ve dvaceti letech jsem zde dostal možnost hrát třetí ligu. V dobrém prostředí, ale současné také solidní partě, jsem nabral spoustu cenných zkušeností,“ vyjmenoval pozitiva.

Trenéra Velkého Meziříčí Jana Šimáčka posty obou krajních beků na podzim trápily, mladý odchovanec Havlíčkova Brodu by tak měl být řešením. „Doufám, že do kolektivu rychle zapadnu a především že budeme na hřišti sbírat body,“ nepřekvapil svými cíli.

Co se jeho zařazení v sestavě týká, o tom má mladý hráč poměrně jasno. „Od mých začátků až do současnosti jsem vždy nastupoval na krajních pozicích. Nejlépe se pak cítím na postu krajního obránce,“ nezaskočil svou odpovědí.

Vzhledem k současným omezením si ovšem na společné tréninky a zápasy se svými novými spoluhráči ještě musí počkat. „Asi jako všechny i mě mrzí, že stále ještě nemůžeme sehrát přípravné zápasy. Zatím tak jen plníme individuální plány, které nám poslal trenér,“ přiblížil Vašíček současný stav.

Ačkoliv je Vašíčkovi teprve dvaadvacet let, už toho stihl poměrně dost. Po začátcích v přípravce mateřského Havlíčkova Brodu zamířil v deseti letech do jihlavské FC Vysočina. „Na léta v Jihlavě vzpomínám velice rád. Prošel jsem zde všemi kategoriemi od mladších žáků, přes dorost, až do juniorky,“ popisoval.

V mladším dorostu se však na jednu sezonu vrátil zpět do Havlíčkova Brodu. Paradoxně mu to ovšem pomohlo k „lukrativnějšímu“ angažmá. „Havlíčkův Brod v té době spolupracoval s pražskou Duklou. Zanedlouho jsem právě od Dukly dostal nabídku na hostování, kterou jsem přijal,“ vzpomínal na svoji možná největší dosavadní výzvu.

V Praze ale nakonec vydržel jen jedinou sezonu. „Po jejím uplynutí jsme se nedohodli na přestupu, tudíž jsem se vrátil zpět do Jihlavy. Přesto na ten rok v Praze vzpomínám jen a jen v dobrém. Sice to pro mě bylo velice náročné kvůli dlouhému dojíždění, ale moc mi to dalo. Získal jsem zkušenosti, které jsem v tak mladém věku docela potřeboval. Byl to pro mě velice důležitý rok,“ nezapomněl zdůraznit Vašíček.


Načítám tabulku …