Proč jste vlastně v létě skončil?
Potřeboval jsem víc volného času, dostavoval jsem dům a končil se školou, takže toho bylo celkem dost. Po půlročním oddychu mám zase chuť do fotbalu a zkouším to.
Na podzim jste si chodil zahrát za céčko v nejnižší soutěži, to byl asi obrovský skok dolů…
Určitě mi ta vyšší úroveň a atmosféra třetiligových zápasů chyběla, na druhou stranu jsme se stali podzimními mistry a kluky na jaře čeká boj o postup do 3. třídy. Trochu mě láká jim pomoct, takže se ještě rozhoduji.
Zahrál jste si tak i s vaším otcem, který je zároveň trenérem u třetiligového áčka, kde si víc rozumíte?
(smích) Spíš na hřišti jako spoluhráči. Oba jsme ve středu zálohy a vcelku nám to klapalo?
Jako trenér vás vedl už od mládeže, jaké to je?
Vždycky na mě měl vyšší nároky a byl přísnější, což byla ale na jednu stranu výhoda, protože kabina vždycky viděla, že tam nejsem z protekce.
Váš návrat by byl vítaný i proto, že ve třetí lize určitě nešlo ze strany Velkého Meziříčí o povedený podzim…
Kluky jsem samozřejmě sledoval, zápasy měly kvalitu, ale nevyhnuli se výkyvům, které nás v minulosti provázely spíš na jaře. Třeba se to teď otočí.
