Čekal jste, že bude podzim výsledkově až takhle špatný?
My jsme do soutěže šli s tím, že budeme oproti těm divizním utkáním hrát kvalitní zápasy, které naše hráče prověří mnohem více. A to se splnilo. A také se jednoznačně ukázalo, že mezi oběma soutěžemi je velký rozdíl. My jsme sbírali zkušenosti, a odehráli jsme některá dobrá utkání. Hlavní je, vzít si z toho věci, které nás posunou dál. Poučit se z toho. Na jaře se s tím určitě popasujeme lépe.
Nicméně při pohledu na tabulku je jasné, že pro jihlavskou juniorku byla třetí nejvyšší soutěž velmi těžká. Co bylo příčinou?
Ukázalo se, že po kondiční stránce, která nám v divizi minulou sezonu vyhrávala hodně zápasů i v závěrečných minutách, jsou tady soupeři mnohem lépe připraveni. Tady už musí být určitá kvalita. A další důležitou věcí, která byla znát, jsou standardní situace. Ty hodněkrát rozhodovaly utkání. Samozřejmě ta mužstva mají ve svých řadách i zkušené hráče, kteří to ve zlomových momentech vzali na sebe. I to nám chybělo.
Neříkal jste si během podzimu, že byla chyba postoupit?
Určitě ne. Ta utkání byla kvalitní, a pokud hledáme hráče, kteří by se eventuálně mohli posunout do vyšší soutěže a prvního mužstva, byla MSFL dobrá volba. I když se nám výsledkově nedařilo, hráči měli dobrou šanci se projevit, ukázat se. Na druhou stranu to pro ně i znamená, že na sobě musí dál pracovat.
Jak vnímali vaši svěřenci neúspěšné zápasy?
Pořád pracovali zodpovědně. Jsou to hráči s perspektivou. My se je pořád snažili motivovat. Čekali jsme na ten výsledek, s mužstvem jsme pracovali a v trénincích se hodně zaměřovali na obrannou činnost.
Berete to tak, že pro mladé fotbalisty byl podzim velká škola a tragédii z toho neděláte?
Právě naopak. Já v tom vidím hlavně ty kvalitní zápasy se silnými soupeři. V samotné hře je opravdu větší tlak, je to rychlejší, hráči nemají tolik času. Díky tomu museli naši kluci hrát většinou na hranici svých možností. A další věc je týmový výkon, který je hrozně důležitý. To je spojení těch věcí dohromady. Z toho pak vyústí nějaký výsledek.
V úvodu soutěže vám nepřála ani situace kolem pandemie koronaviru, museli jste do karantény.
Kvůli tomu jsme nestihli začátek sezony, bylo to nepříjemné. Vypadli jsme z tréninkového i zápasového rytmu, bylo to pro nás o to těžší. Museli jsme pak jít do ostrého zápasu po pouhém týdnu přípravy. Nebylo to ideální.

Proti Zlínu B jste měli i velkou smůlu, prohráli jste gólem v nastaveném čase. A následně vás porazil o gól i Hlučíně. Asi škoda, že z toho nebyly nějaké body.
Určitě. Vždycky je dobré v těch vyrovnaných utkáních něco získat. Bohužel nám se to nepodařilo a vstup do soutěže byl takový, že jsme dvakrát po sobě těsně prohráli. Ať to bylo vinou individuální chyby, nebo soupeř prostě prokázal větší kvalitu a dal o ten gól víc než my.
Poté přišla série čtyř zápasů (Rosice, Vrchovina, Vyškov, Uničov), kde soupeř vyhrál celkem jednoznačně.
Nám se v Uničově nepovedlo vůbec, hned z kraje zápasu jsme inkasovali dvě branky, a pak to dopadlo, jak to dopadlo (prohra 0:8 – pozn. autora). Nemyslím, že s Vrchovinou a Vyškovem jsme byli herně horší, ale protože jsme inkasovali jako první a chtěli to v závěru zkusit a otevřeli to, stálo nás to pak lepší výsledek.
Další série čtyř porážek v řadě (Dolní Benešov, Slováko B, Znojmo, Kroměříž) byla jiná. Sice se nic nezměnilo na tom, že jste nebodovali, ale soupeři to měli mnohem těžší.
Zápasů, které jsme prohráli o gól, bylo dohromady šest. A v těch posledních už byl znát posun a dobrá práce na defenzivní činnosti. Odstraňovali jsme i individuální nedostatky a ty zápasy už byly opravdu vyrovnané. Bohužel jsme je ale výsledkově ještě nezvládli. Třeba s Benešovem jsme si dali smolný vlastní gól, pak se pískala sporná penalta na konci poločasu. Mrzí mě i zápas na Slovácku, které je na špici, drželi jsme s nimi krok a dostali gól až čtyři minuty před koncem.
Uspěly jste až v jedenáctém utkání sezony. Překvapivě po suverénním výsledku 5:0 ve Velkém Meziříčí. Byla to úleva?
Byli jsme rádi, že jsme ten zápas zvládli. Nikdo nevěděl, že to bude poslední utkání této půlsezony, ale jsme rádi, že to vyšlo. Byli jsme jednoznačně lepší, a prokázali jsme to i vstřelenými brankami. Tohle utkání nám sedlo opravdu nejvíc.

Asi škoda, že přišla vynucená pauza, když jste se rozjížděli.
Osobně bych byl raději, kdyby se hrálo dál. Ty poslední výkony naznačovaly, že se s tou soutěží sžíváme, byly vyrovnanější. Z tohoto pohledu je to škoda.
Nebýt pěti gólů do sítě Velkého Meziříčí, byli jste se střílením branek hodně na štíru.
To byl náš velký problém. Krom toho posledního utkání jsme ty situace před brankou soupeře nezvládali. Chybí nám typický střelec, takový trochu sobec, který to vezme sám na sebe, dokáže si najít ve vápně místo a nebojí se zakončit. A bohužel se nám nedařilo ani to, abychom udrželi nulu vzadu a dohrávali to třeba do remízy.
U rezervních týmů je kladen hlavně důraz na výkonnostní růst. Jak si vedli hráči v tomto směru?
V týmu nebyl nikdo, kdo by podával nadprůměrné výkony a je jasné, že na sobě kluci musí dál makat. Některé jejich výkony byly nevyrovnané. Proto jsme spíše sázeli na týmovost.
Jak hodnotíte pomoc hráčů z A-týmu. Byli vždy přínosem?
Můžu říci, že nám pomáhali a ve spoustě utkání byli přínosem. Přinesli do hry kvalitu, a ti naši kluci aspoň viděli, jak se může měnit temp hry nebo se řeší herní situace. Určitě nám pomohli.
Bude jarním cílem záchrana?
Věřím, že ta ztráta není tak velká. Když přičteme ty podzimní zápasy, čeká nás na jaře velká porce a já věřím, že jsme schopni udělat nějakou šňůru a dotáhnout se tam. Bude to asi hodně náročné a specifické. Uvidíme, jak to dopadne.
Načítám tabulku …