Byl to hodně nepodařený víkend. Na zápasy 20. kola Moravskoslezské fotbalové ligy budou chtít kluby z Vysočiny jistě rychle zapomenout. Všechny tři totiž vyšli bodově naprázdno.

Jako jediní měli výhodu domácího prostředí fotbalisté juniorky FC Vysočina Jihlava. Jenže svoji dosavadní jarní mizérii neprotrhli, když béčku Zlína podlehli těsně 0:1. „Herně jsme navázali na dobrý výkon z minulého zápasu v Blansku. Jenže co je nám to platné, když body putovaly do Zlína,“ mračil se kouč jihlavské rezervy Michal Veselý.

Navíc jedinou branku zápasu si po čtvrthodině hry smolně vstřelil do vlastní branky jihlavský obránce Christodoulou. „Byla to smolná situace, když se centrovaný balon odrazil do naší branky od jeho holeně. Bohužel takové branky v poslední době dostáváme, naopak my podobné štěstí nemáme,“ poznamenal.

V tabulce třetí ligy je tak juniorka FC Vysočina předposlední, ale jen díky lepšímu skóre před posledními Otrokovicemi. „Naše hra se sice zlepšuje, ale chybí tomu odměna v podobě bodů. Klukům mohu těžko něco vytýkat, sáhli si na dno sil,“ dodal Veselý.

Hned pět fotbalistů opustilo podzimní kádr Staré Říše (v červeném). Trojlístek z nich zamířil do nižších soutěží země našich jižních sousedů.
Svízelná situace. Úvodní čtyři jarní kola naznačí možnosti fotbalistů Staré Říše

Další dva celky z Vysočiny nastupovaly ke svým sobotním duelům na stadionech protivníků.

Velké Meziříčí kopírovalo dopolední výsledek svých jihlavských protějšků, Rosicím podlehlo rovněž 0:1. „Nezachytili jsme začátek zápasu. Skoro celou první půlhodinu byly Rosice lepší, gól doslova visel ve vzduchu,“ komentoval trenér Velkého Meziříčí Jan Šimáček.

Od inkasované branky držel jeho mančaft výborně chytající gólman Kolář. „Hlavně v závěru první půle nás zachránil výborným zákrokem. To už ale byla hra vyrovnanější, postupně jsme i my začali soupeři hrozit,“ všiml si.

Pokyny do druhé pětačtyřicetiminutovky byly za bezbrankového stavu jasné. „Mohli jsme být rádi, že jsme neinkasovali. Proto jsem hráčům zdůrazňoval, že musíme hrát maximálně zodpovědně, ale také přidat v osobních soubojích a sbírat odražené balony,“ prozradil.

Do druhé poloviny letošní sezony nemohou jít fotbalisté FC Žďas Žďár v nějakém velkém klidu. K tomu potřebují od začátku jara pravidelně bodovat.
Vyhne se FC Žďas komplikacím? Nečeká nás nic jednoduchého, uvědomuje si Pohanka

Bylo to však málo platné, chvíli po změně stran Rosice vstřelily jedinou branku zápasu. „Domácí dobře zakombinovali, ale bylo naší chybou, že jsme tu akci včas nepřerušili na polovině hřiště. Následoval centr do našeho vápna, po němž hlavou skóroval nejmenší hráč na hřišti. Ještě se musím na videu podívat na postavení našich stoperů. V každém případě ale platí, že gól padl po souhře několika našich chyb za sebou,“ postýskl si.

Aby toho nebylo málo, musel navíc za chvíli předčasně pod sprchy stoper hostů Komínek. Po druhé žluté kartě totiž nemohlo následovat nic jiného než vyloučení.

Paradoxně však v deseti byli hráči Meziříčí nebezpečnější. „Najednou od nás létaly centry do vápna Rosic, ale kromě dvou střel z dobré příležitosti, které však domácí zablokovali, jsme si pořádnou příležitost vytvořit nedokázali,“ musel uznat kormidelník Velmezu.

V úplném závěru zápasu inkasoval devětatřicetiletý kouč na lavičce žlutou kartu. Co se v prostoru střídaček odehrálo? „Trošku mě naštvalo vyloučení Komínka. První žlutá byla přísná. Ten druhý zákrok hlavní sudí odpískal, ale žlutou udělil až po signalizaci pomezního, který byl té situaci vzdálen dobrých patnáct metrů. Na pomezního jsem pak na konci utkání asi trošku vyjel,“ přiznal.

Trenéři většiny mužstev v divizní skupině D se vesměs shodují, že fotbalisté Velké Bíteše (v modrých dresech) jsou jedním z nejnepříjemnějších celků v soutěži.
Probudí se Velká Bíteš střelecky? Stále na tom pracujeme, prozradil trenér Zúbek

Těsná prohra jen potvrdila, že Rosice nejsou zrovna oblíbeným soupeřem pro celek z Vysočiny. „Trošku mi vadí, jak se na jejich hřišti vytváří tlak na rozhodčího. Ačkoliv je každý hráč Rosic soubojovým typem, tak po každém zákroku ti kluci křičí, stěžují si… Nechci říkat, že tomu sudí podléhají, ale to, že Rosice zahrávaly nějakých čtyřicet standardek a my asi pět, to o něčem svědčí,“ hořce se pousmál Šimáček.

Dá se říci, že nejblíže k bodovému zisku byli fotbalisté Nového Města na Moravě.

Po dvou trefách útočníka Matulky vedli ve Vratimově v první půli 1:0 a 2:1. „Pokaždé vypíchl balon obráncům Vratimova a svůj únik přesně zakončil. Škoda jen, že se mu to samé nepodařilo ještě jednou, v závěru prvního poločasu, po pěkném vysunutí od Michala,“ popisoval lodivod Vrchoviny Pavel Procházka.

Jak už se stalo neblahou tradicí, obě inkasované branky v úvodním dějství byly docela zbytečné. „Ta první po situaci, která byla podle nás ofsajdová. Hráči na to spoléhali a domácí toho využili. Druhé inkasované brance předcházela naše hrubá individuální chyba,“ zlobil se.

Na jaře už fotbalisty Humpolce (v pruhovaném) na trenérském můstku povede ligovými soutěžemi protřelý kouč Roman Veselý.
Překvapí také na jaře? Pro fotbalisty Humpolce bude nesmírně důležitý začátek

O poločasové pauze své ovečky Procházka uklidňoval. „Na některých jsem viděl zbytečnou nervozitu. Přitom hra se nám dařila, na jaře to byl náš nejlepší výkon.“

Hned zkraje druhé půle mohlo jít Nové Město opět do vedení. „Znovu Matulka utekl stoperům, ale pod jejich tlakem už nedokázal přesněji zakončit a gólman jeho střelu zneškodnil,“ mrzelo jej.

Trest přišel necelou čtvrthodinu před koncem. „Po závaru v našem vápně jsme nedokázali míč odkopnout do bezpečí a hráči Vratimova jej dotlačili do branky,“ zlobil se.

Podruhé za sebou tak, opět po výsledku 2:3, vyšli fotbalisté Vrchoviny naprázdno. „Kluci zápas odjezdili, ale dopustili jsme se chybiček, které Vratimov dokázal potrestat. Určitě jsme tu měli na vítězství, ale i za bod bychom byli rádi. Bohužel jsme dvakrát po sobě inkasovali tři branky,“ dodal Procházka.


Načítám tabulku …