Změny ve velkomeziříčském klubu se udály v závěru dubna. „Poté, co se Libor Smejkal rozhodl skončit, mě oslovil předseda oddílu pan Ostrý s tím, zda bych se týmu neujal. Vzal jsem si pár dní na rozmyšlenou, protože jsem počítal s tím, že ještě jednu sezonu odehraji. Řekl jsem si ale, že není na co čekat. Rozhodně totiž nechci být hrajícím trenérem. Nedokážu si představit, že bych na hřišti sám něco zkazil a pak měl ostatním klukům v kabině něco vyčítal, nebo je hodnotit. Pohled ze hřiště a z lavičky je totiž úplně rozdílný, o tom jsem se přesvědčil minulý rok při delším zranění. Na hřiště naskočím jedině v případě opravdu velké nutnosti,“ sdělil Šimáček.

To, že u týmu dosud působil v roli hrajícího asistenta, za automatickou výhodu nepovažuje. „Nejdu do neznámého prostředí, to je velká výhoda. Kluky tím pádem dobře znám. Na druhou stranu ale musí nyní jít kamarádství trošku stranou. Je to dvousečné, výhody ovšem určitě převažují.“

Ještě dva týdny se budou fotbalisté Velkého Meziříčí připravovat individuálně. „Každý hráč dostal před časem individuální plán od pana Smejkala, který by měl plnit. Až do minulé středy jsem čekal na termínovou listinu nového ročníku, který by měl začít první srpnový víkend. Počítám s tím, že se až do 25. května budeme dál připravovat individuálně. Na stadionu totiž nemůžeme využívat sprchy a další zázemí. Neumím si proto představit, že zpocení hráči pojedou domů z tréninku třeba čtyřicet kilometrů. Od pětadvacátého května bychom najeli na čtyřtýdenní přípravný blok, následovala by dvoutýdenní pauza a sedmého července by začala klasická letní příprava.“

O průběhu první fáze má Jan Šimáček jasno. „První přípravný blok bude sloužil k herním věcem, samozřejmě ale půjdeme také do nějaké kondice. Musíme se dostat na potřebnou úroveň, především v práci s balonem,“ sdělil.

Od klubového vedení nový trenér Velkého Meziříčí zatím konkrétní cíl nedostal. „S vedením se určitě sejdeme, ale předběžně bude mojí prioritou stabilizace klubu ve třetí lize. Současně také zapojovat do kádru odchovance z Velkého Meziříčí a blízkého okolí. S hráči jsem se ještě nebavil, zda někdo z nich nemá zaječí úmysly,“ vysvětlil.

V průběhu června chce nový kouč Velmezu sehrát několik přípravných utkání. „Plánoval jsem, že bychom si mohli zahrát i s někým z druhé ligy. Ta se ale zřejmě bude dohrávat, to už je zřejmě pasé. Nejspíše sehrajeme zápasy s okolními týmy z divize, přislíbenou mám Bystřici a jihlavské béčko. Budu oslovovat i další týmy, abychom nemuseli moc dojíždět,“ dodal Šimáček.

Jedním ze soupeřů Velkého Meziříčí by měli být také hráči Nového Města na Moravě. Trenér Vrchoviny Richard Zeman sdělil i konkrétní termín souboje dvou regionálních rivalů ve třetí nejvyšší soutěži. „S Meziříčím bychom se měli utkat v pátek pátého června, hrát se bude v Novém Městě. Ještě předtím nastoupíme k utkání na stadionu Hlinska.“

V Novém Městě také začali se společným tréninkem hned od pondělí 11. května. „Budeme se připravovat třikrát týdně zhruba až do poloviny června. Poté si dáme nějakou pauzu, asi dva až tři týdny, a znovu se sejdeme osmého července,“ popsal Zeman.

Zmínil také, na co se bude se svými ovečkami prioritně soustředit. „Především se budeme věnovat herní stránce. Věřím, že jsme přes zimu dobře potrénovali, ale také tomu, že jsou na Vrchovině poctiví hráči, kteří k vynucené pauze přistoupili zodpovědně. I přesto hráči neměli dva měsíce na noze míč. Proto musíme začít s tréninkem herní formou, aby to kluky bavilo. Fotbal předtím všichni vypustili z hlavy, dělali jsem úplně jiné věci, teď se k němu zase můžeme vrátit.“

Určitá nejistota ale může v Novém Městě panovat v souvislosti s kádrem. „Hráči, kteří u nás byli na podzim na hostování, se vrátili do svých mateřských oddílů. Trénovat s námi proto nezačne gólman Gröger, který se vrátil zpět do Olomouce. Útočník Šteffl se připravuje s áčkem Jihlavy, to samé platí u Dočekala, který už je v Líšní. Velký zájem je také o našeho klíčového útočníka Tomáše Dubu, což by pro nás bylo v ofenzivě značné oslabení. O tyto hráče tedy klidně můžeme přijít, to by znamenalo nutnost najít za ně náhradu. Nejdříve se ovšem musíme pobavit o rozpočtu, to je prvořadé,“ vysvětluje kouč Vrchoviny.

Ten měl rozpracovaný plán přípravné soutěže, která měla klubům z Vysočiny vyplnit celý červen. „Hned po uzavření soutěží přišel s touto myšlenkou Lukáš Staněk (trenér divizního Humpolce – pozn. aut.). Jeho představa byla taková, že by se pět nebo šest týmů domluvilo na jakési přípravné soutěži. Já jsem jeho ideu rozvinul v ligu Vysočiny, kterou by ve čtyřech skupinách hrálo šestnáct krajských mančaftů.“

Richard Zeman také vyjmenoval všechny případné účastníky. „V první skupině měly být vedle našeho mužstva celky Žďáru, Bystřice a Nové Vsi. Druhou by tvořily kluby Velkého Meziříčí, Třebíče, Polné a Velké Bíteše, třetí Pelhřimov, Humpolec, Žirovnice a Speřice. V poslední by pak hrála mužstva Ždírce, Havlíčkova Brodu, Staré Říše a Chotěboře. Hrálo by se ve skupině dvakrát každý s každým. V pátek místo tréninku jeden zápas, v neděli pak se stejným soupeřem odveta na jeho půdě. Pokud by o účast některý ze zmíněných týmů nestál, oslovil by se náhradník. Ale klidně mohlo být i méně týmů ve skupinách či samotných skupin.“

Celý projekt ovšem ztroskotal na postoji krajského svazu. „V době, kdy byla přísná karanténa, jsem tento projekt poslal sekretářovi krajského svazu. Měl jsem v plánu hrát tuto soutěž po celý červen, pod záštitou právě krajského svazu. Věřil jsem, že by to mohlo být dobré zpestření pro diváky, ale i pro samotné hráče. Ze svazu mi ovšem sdělili, že nic takového organizovat nebudou, mají to prý zakázané z vedení asociace. A já sám jsem nic organizovat nechtěl,“ zdůraznil Zeman.