Před domem na Žižkově ulici v Novém Jičíně stojí velký kontejner, do nějž dva muži postupně přenášejí věci. Nejjednodušší by podle místních bylo naložit věci ze skládky bagrem, jenže muži dostali za úkol věci vytřídit. A tak se na jednom místě kupí dřevo, na přívěsném vozíku desítky ráfků na jízdní kola, na dalším místě vysavače a jiná elektronika, opodál různé dráty.

Lidé, kteří procházejí kolem, sledují dění se zaujetím. Skládka znepříjemňovala život zejména místním desítky let. „Zajímalo by mě, kolik těch kontejnerů bude, to je šílené. A kdo ví, kolik toho je ještě uvnitř domu,“ říká starší muž.
Uličky jako myší díry
Jeden z mužů likvidujících věci mi ukazuje snímky nafocené mobilem uvnitř domu. S kolegou se shodnou na tom, že v místnostech jsou věci naházené do výše, kam majitel dosáhl. K pohybu po domě slouží jen prošlapané úzké chodbičky.
„Já jsem se dostal prakticky jenom do sklepa, nikam jinam se nedá vejít. Těmi uličkami by se asi dalo, ale neměl jsem odvahu. Jsou tam potkani…,“ popisuje situaci v domě jeden z mužů a dodává, že asi hodinu odhazoval věci, aby se dostal k měřidlům vody a energií.

U domu zastavuje další obyvatel Nového Jičína, který bydlí nedaleko. S bývalým majitelem kdysi pracoval. „On byl vynikající na černé řemeslo. Dělal v Tatře a byl špičkový pracovník,“ poznamenává muž. S úsměvem podotýká, že pod hromadou odpadu nebo v garáží, která je zatím zasypaná v nedaleké zahradě, ještě možná stojí starý vůz citroën, který majitel domu vlastnil.
U zahrady se zastavuje starší muž, který bývalého majitele také dobře znal. Vzpomíná, že kdysi ho majitel požádal o jistou opravu uvnitř domu. „Šel jsem dovnitř, to byla katastrofa. Kolem zábradlí byla ulička široká asi třicet centimetrů a jinak všechno zarovnané až po strop. Když jsme se ho zeptal jestli ví, co má třeba v boudách, které jsou na dvorku, odpověděl mi, že ví o všem, co kde má,“ přiblížil osobnost bývalého majitele muž.
Muž si odnáší věci jinam
Postupně se dozvídám, že muž dostal pokutu, kterou neplatil. Penále narůstalo, až údajně došlo k exekuci a nucenému prodeji domu. Ten nyní vlastní realitní společnost. Bývalý majitel se nedávno přestěhoval do malého domku, který si koupil ve vedlejší obci.
„Kdo ví, jak to tam dopadne. Protože on tady každý den chodí a nějaké věci si odtud odnáší. Říkal těm chlapům, kteří to vyklízejí, aby dělali pomalu, aby si stihl co nejvíce odnést. Takže jestli to začíná shromažďovat tam, tak to budou mít ti, co tam bydlí, radost. On to má jako nemoc, takže s tím asi nikdo nic neudělá,“ přemýšlí nahlas jeden z kolemjdoucích.

Skládka v zahradě domu v Žižkově ulici existuje podle místních lidí zhruba čtyři desítky let. Ještě před několika týdny zabírala celý pozemek u vchodu do domu, obdobná byla i situace na zahradě, která je odtud necelých sto metrů naproti ulice.
Lidé si stěžovali, stalo se, že zde dokonce museli hasiči likvidovat požár, občas majitel dostal pokutu. Nic víc se nedělo – skládka byla na soukromém pozemku, a tak nebyl zákonný nástroj, který by majitele donutil odstranit jí. To učiní až nový majitel.