„Nedochovaly se kupříkladu dolní části končetin a porušená je i lebka. Při preparaci hrobu jsme pod pravou čelistí našli měděný gombík, možná pozlacený, zdobený filigránními drátky. Po obou stranách lebky byly náušnice, patřící k typu takzvaně hrozničkových, z nichž jedna je stříbrná a pozlacená, druhá pouze stříbrná,“ popsal unikátní nález Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie Uherské Hradiště.

V místech levé pánevní kosti dítěte se našel poměrně velký nůž. Podle Luďka Galušky byl častou součástí výbavy velkomoravských hrobů, jimž bývá někdy přisuzována skutečnost, že se jednalo o svobodné Moravany a podobně. Protože se v hrobě našly stříbrné a pozlacené šperky, nepatřila dotyčná dívka do chudobné rodiny, ale ke ctihodným Velkomoravanům či nižším velmožům, kteří si to mohli dovolit.

Nalezené šperky budou nyní konzervovány

„Z hlediska chronologie se jeví, že hrob dítěte patřil do závěrečného období Velké Moravy, z hlediska rozboru šperků až do jejího konce, tedy do poslední třetiny 9. století až začátku století desátého. Nalezené šperky budou nyní konzervovány, aby neprobíhala jejich koroze. Poté budou uloženy ve sbírkách Moravského zemského muzea, jako součást sbírkového fondu ze staroměstských Valů,“ informoval archeolog Luděk Galuška.

Poznamenal, že hrob dítěte v místě budovaného Cyrilometodějského centra archeologové rozhodně nečekali, protože tato lokalita byla prozkoumána Vilémem Hrubým na přelomu 40. a 50. let minulého století. Dva metry od nyní odkrytého hrobu dítěte byl v roce 1950 nalezený hrob malého děvčátka, které mělo u sebe tři páry stříbrných bubínkových náušnic zdobených granulací a ještě stříbrný gombík.

„Nacházíme se na styku dvou výzkumných sezon, kde bylo v roce 1949 odkryto a prozkoumáno 354 hrobů, kousíček odtud byl hrob s číslem 178/49. Takže mohlo dojít k tomu, že jeden hrob byl přehlédnutý. Víc hrobů zde nepřepokládáme, ale vyloučit to nelze, protože do země nikdo nevidí,“ sdělil Luděk Galuška.

Spolu s vedoucím archeologického oddělení Slováckého muzea Tomášem Chrástkem potvrdili, že na staveništi Cyrilometodějského centra s depozitáři Slováckého muzea, pracovnami archeologů a novými expozicemi, které tu bude vybudováno v příštích dvou letech, se uskuteční velká skrývka zeminy a oni budou její průběh sledovat a případné nálezy evidovat.

Ve středu antropoložka Moravského zemského muzea vybrala z odkrytého hrobu ostatky dítěte, na nichž bude proveden výzkum.

„Podle prořezání zubů se jeví věk dítěte na šest až sedm let. Pohlaví se ale spolehlivě určit nedá. Pro přesnější určení by bylo potřebné provést na hrobovém nálezu DNA,“ informovala antropoložka Martina Fojtová.