Autorem naučné stezky, kterou nechala zřídit obec Kadov, je žďárský muzejník a historik Miloslav Lopaur, jenž je mimo jiné spoluautorem publikace Železárenství na Novoměstsku a v Kadově má rodinné kořeny. Při otevření stezky se uskutečnila komentovaná vycházka po její trase, kdy historik účastníkům poskytl fundovaný výklad a přiblížil jim různé další zajímavosti ze železárenské historie Kadova.

Na podporu Domácího hospice Vysočina se vyběhalo téměř sto tisíc korun.
Přes dvě stě běžců podpořilo domácí hospic. Vyběhali téměř sto tisíc

V Kadově se těžbou železné rudy a výrobou litiny zabývali v letech 1651 – 1874 a obec byla současně i hlavním centrem železárenství v okolí – dalšími „železářskými“ vesnicemi byly Vříšť, Kuklík, Milovy nebo Křižánky. V první polovině 19. století, což současně byla doba největšího rozkvětu, tamní železárny dávaly práci pěti stovkám lidí z okolí. Některé výrobky z takzvané kadovské litiny se dochovaly do dnešních dní; jde zejména o kříže a nejčastěji jsou k vidění na hřbitovech, neboť právě ty ve své době patřily k vyhlášeným a vyhledávaným hutním výrobkům. Žádaná byla také litinová kamna, ale vyráběly se kupříkladu i talíře či různé ozdobné předměty a mnoho dalšího.

Hasičské útoky v plné zbroji ve Žďáru nad Sázavou. Utkalo se 31 týmů.
Přes třicet týmů. Na Žďársku vedli hasiči útoky ještě klasickým způsobem

Úvodní panel naučné stezky přibližuje historii železářství v katastru Kadova, další připomíná dolování v Rovných dolech a tamní zaniklý důl. Následující zastávky turisty seznámí s místy, kde stála vysoká pec, či milíře, v nichž se pálilo dřevěné uhlí potřebné k vytápění vysoké pece, nebo se mohou seznámit s vlivem železářství na okolní krajinu.

Pro nejenom zvídavé, ale i hravé, kteří rádi luští, a nemusí to být jenom děti, jsou na panelech také kontrolní otázky. Panely budou v nejbližší době doplněny ještě o QR kódy odkazující na komiksový příběh o panu Krocarovi a nezbedném uhlíři Příbkovi.

Lenka Mašová, Koruna Vysočiny