Ve středu 9. května 1945 likvidovali vojáci v Zámku Žďáře nepotřebnou techniku a před tamní farou na druhém nádvoří zámku rozdělali vatru, ve které končilo všechno možné od map přes uniformy po telefonní aparáty. Na náměstí Města Žďáru se setkávaly německé kolony od Nového Města a Ostrova nad Oslavou. Na věži sv. Prokopa hlídkovali hasiči a předávali zprávy národnímu výboru na obecní úřad. Jako první spatřili a občany upozornili na blížící se sovětské letouny (od Mělkovic), které pronásledovaly Němce, kteří se v rozporu s podmínkami kapitulace dál snažili dostat do americké zóny. V devět hodin dopoledne se nad městem objevilo šest sovětských bitevních strojů (podle pamětníků Iljušin Il-2 „Sturmovik“, přezdívané „Létající tank“ či „Černá smrt“) a dvě stíhačky. Jedna stíhačka několikrát oblétla věž kostela sv. Prokopa a pilot si prohlížel hasiče na ochoze. První detonace následovaly deset minut po deváté, vzápětí po letadlech zahájili palbu Němci ze Schwarzenbergovy pily v Zámku Žďáře.

Zmatku mezi ustupujícími vojáky využili někteří Žďáráci, kteří na vlastní pěst na náměstí zastavovali, odzbrojovali a obírali o proviant menší německé skupinky. Došlo tak třeba k zatažení povozu se zbraněmi a střelivem do průjezdu hotelu Veliš, což si však jeden z německých vojáků nenechal líbit, přivedl si na pomoc příslušníky Waffen-SS a ti pak do oken hotelu hodili ruční granáty. Zpráva o ozbrojeném odporu ve městě se rychle rozšířila, takže projíždějící Němci preventivně pálili do všech oken a dveří a občas pro jistotu do domů vhazovali granáty.

I ve Sněžném mají ozdobenou vysokou májku.
Májka stráží také Sněžné. Takhle si užili její stavění i čarodějnický večer

Na několika místech města došlo ke konfliktu mezi vojáky wehrmachtu, kteří se chtěli co nejrychleji dostat do americké zóny a příslušníky Waffen-SS, kteří chtěli nejprve město zbavit partyzánů. V noci esesáci postříleli asi dvanáct vojáků wehrmachtu u rampy budovy hospodářského družstva (ZZN, Smetanova ulice).

Hořící domy a mrtvá těla Němců dostatečně děsily nové kolony, které pak pálily po všem, co se v okolí pohnulo, což stálo život několik obyvatel města. Vojáci přitom za sebou zanechávali spoustu věcí, kterými si chtělo civilní obyvatelstvo přilepšit. Tak se stalo, že skupina členů Waffen-SS zajala ve Spálené ulici (dnes sídliště Libušín, zhruba u hotelu Jehla) obuvníka Stanislava Ondráčka se syny Stanislavem a Zdeňkem, kteří se snažili odtáhnout domů vojenský vůz s potravinami. Se zdviženýma rukama je vedli ke Štánu (Žižkova ulice). Rukojmí se zastal malíř Josef Uchytil, ale Němci ho vzali s sebou. Cestou přibrali další podezřelé, na které narazili – jugoslávské obchodníky Ivana Striniće a Dragutina Katiće a strojního topiče Jana Kuču, který chtěl navštívit svou sestru. Demonstrativně – jako výhrůžku obyvatelům – je pak z míst dnešního parku U Ivana vedli na náměstí. Při prohlídce ale u třiatřicetiletého malíře Josefa Uchytila nalezli pistoli a na místě ho zastřelili. Ostatní přivedli až na náměstí, kde u benzinové pumpy u dnešní budovy ČSOB přibrali dělníka Josefa Řetického. Na Němce pak kdosi vystřelil, rukojmí chtěli uprchnout, Němci je ale dostihli a popravili. To bylo kolem 22. hodiny. V hromadě těl se z bezvědomí probral Zdeněk Ondráček, raněný do ruky, který se v poslední chvíli při popravě skryl za betonovým soklem pumpy a padli na ně oba mrtví Jugoslávci, kteří ho zbrotili krví. Jeho otec prosil o vodu. Zdeněk se vydal pro pomoc, ale ve městě vypukla další střelba. Stanislav Ondráček zatím zemřel.

Prvomájové oslavy ve Velkém Meziříčí. Rok 1953.
První máj, průvodů čas. Takhle se slavilo ve Velkém Meziříčí před desítkami let

Německá pancéřová pěst způsobila rozsáhlý požár v Podskalí. Od hořících domů vzplanula také městská tvrz s muzeem. Požár přežilo jen nemnoho sbírkových předmětů z litiny a pak ty, které byly uloženy mimo muzejní budovu. Naprostá většina vzácných sbírek shořela.

Během tohoto dne ve Žďáře 33 budov vyhořelo (28 obytných, 5 hospodářských, z toho jen 6 částečně, ostatní zcela; hašení často znemožňovala německá střelba) a 90 % (někdy se uvádí 95 %) domů bylo poškozeno (včetně kostela sv. Prokopa a trojičního sloupu, který také poškodila střelba), nemluvě o ztrátách na lidských životech.

Stanislav Mikule

Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou

Další zajímavé informace najdete ZDE.