Božena Ptáčková: Pomáhejte. Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat pomoc vy sami

Žďár nad Sázavou – O dobrovolnictví přemýšlela Božena Ptáčková dlouho. Při návštěvách dcery, která bydlí nedaleko pečovatelské domu, viděla v zahradě sedět nebo se procházet staré lidi. Napadlo ji, že někteří jsou sami. Také u dcery v bytovém domě potkávala paní, kterou nikdo nenavštěvuje. „Občas jsem si s ní povídala a ona mě vždy moc děkovala za to, že si mohla s někým promluvit,“ říká osmašedesátiletá žena ze Žďáru nad Sázavou.

Mladí mají málo času, chodí do práce, a tak bývalou žďárskou knihovnici napadlo, že by bylo fajn, kdyby mohla chodit třeba právě do pečovatelského domu seniorům číst knížky nebo si s nimi jen tak povídat. „Jenže do toho přišel covid-19 a můj nápad padnul,“ vzpomíná Božena Ptáčková.

24. února začala válka na Ukrajině. „Přišla za mnou dcera a říká: Mami, ty jsi chtěla být užitečná, tak teď můžeš. V Charitě hledají dobrovolníky pro pomoc ukrajinským uprchlíkům,“ vypráví Božena Ptáčková.

Dobrovolnicí Kambaly, dobrovolnického centra Oblastní charity Žďár nad Sázavou, se Božena Ptáčková stala v březnu. Dvakrát, třikrát týdně, co jí síly stačily, pomáhala Charitě s humanitární pomocí pro Ukrajinu. „Oprášila jsem zbytky ruštiny a konečně ji použila pro správnou věc,“ říká dobrovolnice.

Božena Ptáčková ve žďárské Charitě třídila materiál, který lidé přinesli do sběrných míst. Oděvy, potraviny, drogistické zboží rozdělovala do krabic. A pak začaly chodit první rodiny uprchlíků. Vitální žďárská seniorka si vybavuje okamžik, kdy si uvědomila, že její rozhodnutí nezištně pomáhat bylo správné. „Přišla za mnou ukrajinská maminka, která byla těhotná, v náručí držela dvou až tříleté drobnější dítě a větší holčička stála vedle ní. Já jsem jim pomáhala hledat věci pro začátek v Česku. Ta maminka mi pořád dokola děkovala. Holčičce říkala: děkuj, děkuj, děkuj. Upřímnost toho jejího vděku mě vzal za srdce,“ cítí ještě dnes při této vzpomínce dojetí Božena Ptáčková.

Dobrovolník by měl být empatický, umět se vcítit do lidí. O tom je přesvědčena Božena Ptáčková. „Život mě naučil, že není vždy jen ten můj názor správný, že mohou být i jiné názory. A mohou to být dokonce i opaky mých přesvědčení,“ tvrdí dobrovolnice Kambaly. „Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat pomoc vy sami,“ doplňuje s tím, že pomáhat je pro ni přirozené, byla tak vychována.

Mezi dobrovolníky Oblastní charity Žďár nad Sázavou Božena Ptáčková zůstala i po první vlně humanitární pomoci Ukrajině. Naposledy ji koordinátorka dobrovolníků Kambaly Karla Chromá oslovila s prosbou o pomoc se soutěží pro děti a mládež ve žďárském nízkoprahovém zařízení Ponorka. 

Hana Rosecká: Dobrovolník má srdce na pravém místě

Zadní Zhořec – Správný dobrovolník má srdce na pravém místě. Je otevřeným, obětavým člověkem, ochotným vždy pomoci. „Přijímá lidi takové, jací jsou. Má odvahu a nebojí se prožívat nové životní situace. Má dobrou náladu, protože ji pak snadněji přenáší na klienty,“ říká Hana Rosecká ze Zadního Zhořce. Sama se tuto definici správného dobrovolníka snaží naplnit při práci v denním stacionáři Nesa ve Velkém Meziříčí. Toto zařízení Oblastní charity Žďár nad Sázavou poskytuje služby lidem s postižením z Velkého Meziříčí a okolí.

Studentka církevní školy Caritas, vyšší odborné školy sociální v Olomouci a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, asistuje klientům stacionáře při běžných činnostech. Stará se o zpestření jejich všedních dnů, pomáhá jim při různých rukodělných pracích.

Hana Rosecká zvládá společné zpívání s uživateli stacionáře. „Povídáme si o hudebních nástrojích, já hraji na trubku a oni zpívají, někdy mě i sami doprovází tleskáním nebo hraním na jednoduché nástroje - dřívka, bubínek,“ vysvětluje mladá dívka. 

Studentka vzdělávacího programu sociální práce považuje praxi v Nese za životní zkušenost při svém hledání té pravé cílové skupiny pro budoucí povolání. „Je to obrovské obohacení pro člověka. Vidím, že oni se neskutečně snaží, i když nemohou. Mají obrovskou píli,“ mluví s úctou o klientech Nesy.

V Nese se Hana Rosecká setkala s uživatelem, který nemluví. Dorozumívá se pouze tím, že podává předměty či obrázky se symboly. „Potěšilo mě, když mi poprvé dal najevo, že má hlad. To byl pro mě velký impuls, že ve mně našel důvěru. Někdy symbol jídla totiž nedá ani někomu, koho dobře zná. Zahřálo mě u srdce, že jsme to spolu zvládli a dokázali se domluvit,“ vypráví dobrovolnice žďárské Kambaly. Každý úsměv klientů Nesy jí dává motivaci v denním stacionáři pracovat. „Vím, že to má smysl,“ doplňuje.

V Kambale se mezi dobrovolníky Oblastní charity Žďár nad Sázavou zapsala Hana Rosecká v letošní zimě. „Všichni dobrovolníci jsou v Kambale milí, vlídní, přijali mě okamžitě mezi sebe. Pojďte pomáhat i vy. Stojí to za to věnovat čas druhým, oni vám to vrátí v mnohem větší míře, než byste si teď dokázali představit,“ vyzývá Hana Rosecká z dobrovolnického centra Kambala Oblastní charity Žďár nad Sázavou.

Jakub Vítek: Dobrovolnictví je skvělá zkušenost pro život

Žďár nad Sázavou - Každý úsměv se počítá a každý dobrý skutek je nesmírně cenný. Jak pravdivé je to tvrzení, už ví osmnáctiletý Jakub Vítek ze Žďáru nad Sázavou.

Z dobrovolnického centra Kambala Oblastní charity Žďár nad Sázavou chodí student žďárského gymnázia jednou týdně pomáhat s přípravou do školy a doučováním dětem ze žďárského Domova pro matky (otce) s dětmi Ječmínek. „Většinou se jedná o pomoc s vypracováním domácích úkolů. Když nám zbude čas, tak i s vysvětlením látky, která dítěti ve škole není jasná,“ vysvětluje gymnazista. Se školáky se snaží Jakub Vítek být vždy zadobře, být jejich starším kamarádem. „V moha případech rodiče úkoly s dětmi nedělají, nebo se s nimi neučí, ne že by o to neměli zájem, ale prostě jim nezbývá čas. To platí hlavně v azylovém domě, kdy se rodiče snaží co nejvíce pracovat, aby si mohli zajistit vlastní bydlení. Pak dítě zůstává na učení samo,“ vysvětluje student. Největší motivací pro Jakuba Vítka je, když vidí i sebemenší pokrok v učení u dětí, kterým třeba matematika nebo čeština zrovna moc nejdou. 

Jakub Vítek je dobrovolníkem Kambaly už jeden rok. K dobrovolnictví studenta Gymnázia Žďár nad Sázavou přivedl projekt DofE. Mezinárodní cena vévody z Edinburghu - anglicky The Duke of Edinburgh's International Award, zkráceně DofE, je mezinárodní program pod záštitou britské královské rodiny, který motivuje k osobnímu rozvoji mladé lidi ve věku od 14 do 24 let. Cílem projektu je podpořit komplexní rozvoj schopností a dovedností mladých lidí skrze dlouhodobé a pravidelné aktivity ve čtyřech provázaných oblastech: rozvoji dovednosti, pohybu, dobrovolnictví a dobrodružné expedici.

Dobrovolnictví doporučuje Jakub Vítek ze Žďáru nad Sázavou i svým spolužákům a kamarádům. „A ani to nemusí být nutně v rámci projektu DofE. Dobrovolnictví je skvělá zkušenost pro život, ať už váš důvod stát se dobrovolníkem je jakýkoliv,“ tvrdí Jakub Vítek.

Jiří Marek, koordinátor propagace Oblastní charity Žďár nad Sázavou

Kambala

Dobrovolnické centrum Oblastní charity Žďár nad Sázavou se zabývá systematickou prací s dobrovolníky, kteří se podílí především na realizaci projektů Charity, projektů spolupracujících organizací a poskytují pomoc při mimořádných událostech. Kambala každoročně zaštiťuje Tříkrálovou sbírku v okrese Žďár nad Sázavou, spoluorganizuje Potravinovou sbírku a Koláč pro hospic.