Vylezte na zbýšovskou a babickou haldu. Projděte se do doby, kdy uhlí vznikalo, k prvohorní Rybičkové skále. Novinkou letošního ročníku a výzva pro fajšmekry je společná procházka na haldu v Babicích s výkladem o historii zdejšího dolování. "Převlečte se" do hornického na celodenním zážitkovém výletě.

K výpravě do minulosti se vám mohou hodit praktické informace a mapy zde.

Simson bude otevřený v sobotu 10:00 - 18:00
Muzeum průmyslových železnic: otevřeno 10:00 - 18:00, na jízdu parním a důlním vláčkem doporučujeme rezervaci na rezervace@mpz.cz

Před pouhými třiceti lety začal razantní útlum dolování černého uhlí na Rosicko-Oslavansku, přesto o hornické minulosti oblasti nedaleko Brna mnoho lidí ani netuší. Už druhým rokem se to snaží napravit letní zážitkový výlet S párou za horníky. Stojí za ním Mikroregion Kahan, který sdružuje 14 měst, městysů a obcí, jež dobývání uhlí zasáhlo více než jakékoliv jiné dějinné zvraty. "Po loňském úspěchu jsme se rozhodli pro pokračování. Opět nás čekají dvě havířské soboty, a to 17. července a 14. srpna," uvedl Petr Pospíšil, předseda dobrovolného sdružení obcí.

Putování v takzvané severní části někdejšího uhelného pole spojí tři nejdůležitější místa, kde se na Rosicku nořili horníci pod zem – Zastávku, Babice a Zbýšov. Ze Zastávky se parní lokomotivou a důlními vláčky svezou přes Babice u Rosic do zbýšovského areálu Muzea průmyslových železnic. To sídlí v bezprostřední blízkosti někdejšího areálu významných dolů Jindřich, Antonín (z něj vyjel 18. února 1992 vůbec poslední vozík) a Jindřich II. Ten se svou hloubkou sahající až k 1550 metrům byl nejhlubším černouhelným dolem ve střední Evropě a loni to bylo šedesát let, co se začal hloubit. Doly jsou dnes kompletně zlikvidovány, ale hornictví připomíná "umělá hora" nad areálem, tedy kopec hlušiny, takzvaná halda nad Zbýšovem a u babického dolu Ferdinand. Právě na něj povede exkurze.

Rosický zámek. 1. místo ve fotosoutěži Tady je dobře pořádané Mikroregionem Kahan.
Vítězem fotosoutěže Kahanu je Ladislav Novotný s neotřelým pohledem na zámek

Unikátní příležitost poznat, jak se uhlí dobývalo, co všechno havíři potřebovali, jak se chránili, mají návštěvníci ve zbýšovské těžní věži dolu Simson. "Pro tyto dny bude jinak nepřístupná budova exkluzivně otevřena," uvedl Karel Novotný z Vlastivědného spolku Zbýšov. Uvnitř věže uvidí zájemci pozůstatky samotného těžního systému a prohlédnou si exponáty, které se podařilo nadšencům a bývalým havířům ze spolku shromáždit, je zde podrobně popsaná historie dobývá uhlí na Rosicko-Oslavansku. Členové spolku společně s městem Zbýšov právě dokončují repliky důlních štol, jak s původním dřevěným zpevněním, tak zejména s ocelovými výztužemi zvanými hajcmany. Ta má 56 metrů a je přesnou kopií štol, které sahaly až do jedenapůlkilometrové hloubky v Jindřichu II. "Od loňska přibyla také replika těžní klece. Momentálně upravujeme a zpevňujeme venkovní prostranství, připravujeme je na pozdější instalaci těžních strojů," uvedl Vratislav Široký, starosta Zbýšova. V neposlední řadě je u Simsona nově toaleta.

Muzeum průmyslových železnic (MPŽ) se obleče pro tyto dny do hornického a přidá ve svém zbýšovském areálu (na jízdním řádu jako Zbýšov-Důl Jindřich) sbírku hornin, které vytáhli z podzemí zdejší horníci. "Návštěvníci se budou moci projet například motorovou důlní soupravou s osobními vozy pro horníky. K vidění bude toaleta, která byla v podzemí připravena, nebo zdravotnický vagon pro převoz raněných havířů," vypočítal Filip Kaněk, místopředseda MPŽ. Ve zbýšovském areálu budou z depa vytaženy další důlní lokomotivy a vozy. Velkou atrakcí je parní mašina Henschel z roku 1913, která bude vozit osobní vlaky po Regionální úzkorozchodné železnici do Zastávky a zpět. Důlní dieselová lokomotiva bude jezdit na půlce trasy, mezi Zbýšovem a Babicemi. "Jde o nepříliš komfortní svezení, které ovšem havíři zažívali každou šichtu. Vzhledem k hluku a velkému třasu poskytneme tento zážitek jen na části trasy," směje Filip Kaněk z MPŽ.

Novinkou letošního ročníku akce S párou za horníky je exkurze na haldu bývalého dolu Ferdinand v Babicích. Zájemce k odvalu přiveze zmiňovaný důlní vláček nebo v danou hodinu počkají na zastávce úzkokolejky Důl Ferdinand. "Pak si dáme ostřejší výstup na samotný vrchol haldy, odkud jsou krásné výhledy na Drahanskou vrchovinu. Ale zejména seznámíme návštěvníky s historií babické jámy a celého revíru," líčí Halka Horká z Mikroregionu Kahan. Zhruba hodinová procházka s výkladem se odehraje vždy 2x denně, a to v 10:45 a 13:45. Do důlního vláčku se vejde maximálně 30 osob, ze zbýšovského areálu před exkurzí odjíždí v 10:30 a 13:30. V tuto dobu se vyplatí mít rezervaci. "Někdejší černý kopec je dnes krásným březovým hájem s posezením. Jen na úplné špici haldy je potřeba dávat pozor, mění se v poměrně prudký sráz," láká Vladimír Blažejovský, starosta Babic.

15. května zahajuje sezonu Muzeum průmyslových železnic ve Zbýšově na Brněnsku.
Nostalgie s párou. Nablýskaná paráda na kolejích vyrazí ze Zbýšova o víkendu

Základem výletu S párou za horníky je trasa Zastávka – Babice – Zbýšov. Kdo by ale chtěl poznat i další místa, rozhodně pořadatelé doporučují vyšlápnout si také na zbýšovskou haldu. Nejzajímavější je cesta k ní je po takzvaném pešunku, tedy místy, kudy jelo uhlí od dolů do někdejší obří koksárny a železáren v blízkosti Simsona. Rodiny s dětmi by určitě na trase pešunku neměly minout Stezku bosých permoníků nedaleko restaurace Hornický dům. Jedná se o bosou stezku, v případě hezkého počasí se rodiče musí připravit na delší zastávku. Kdo rád piknikuje, ocení ohniště a velkou zelenou plochu u bývalé zbýšovské cihelny. V ní se za první republiky pálily cihly mimo jiné na stavbu hornických kolonií a jde o středoevropský unikát. A dá se "přeskočit" až do prvohor, tedy doby, kdy hořlavý černý kámen začal vznikat. Na zelené turistické značce mezi Neslovicemi a Padochovem (nejlepší cesta je od cihelny) se nachází přírodní památka Rybičková skála. Břidlicová stěna vznikla usazování prvohorního jezera a uvěznila v sobě mnoho rybek a rostlinek. Ty se při troše štěstí dají v suti pod skalou najít dodnes. K jednotlivých místům navede výletníky speciální značení.

V Zastávce pořadatelé doporučují zamířit ke kapli sv. Jana Křtitele, což býval cechhaus, v němž si havíři před sfáráním do dolu Julius vyslechli denní plán, a také hornický koloniál. Kdo by chtěl podniknout delší výlet, může to vzít přes Masarykovu studánku, kterou Rosická báňská společnost nechala vyzdobit reliéry Tomáše Garrigua Masaryka a Woodrowa Wilsona poté, co se v místech v roce 1928 zastavil z pramene napít první československý prezident.

HALKA HORKÁ

Mikroregion Kahan