V roce 2013 se zatím naposled rozšířil výčet možností volebního hlasování. Když před 30 lety vznikla Česká republika, prezident byl volen nepřímo a občané z krátké porevoluční historie znali jen volby obecní a parlamentní. V rámci federace se volilo do dvoukomorového Federálního shromáždění a do České národní rady, která se stala předchůdkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Od roku 1996 přibylo hlasování do Senátu Parlamentu ČR. Napoprvé se volilo do celého senátu s odlišením třetiny senátorů na šest, třetiny na čtyři a třetiny na dva roky, aby postupně naběhlo šestileté funkční období senátorů, jejichž třetina je pak volena vždy jednou za dva roky. S aktivací krajského uspořádání se konají od roku 2000 také krajské volby (po čtyřech letech) a po vstupu do EU od roku 2004 volby do Evropského parlamentu s pětiletým cyklem.

Po rozpacích z průběhu poslední prezidentské volby Parlamentem ČR v roce 2008 se začalo stále více diskutovat o zavedení přímé volby prezidenta ČR občany, o které se mimochodem vážně uvažovalo již na sklonku roku 1989 v rámci tzv. sametové revoluce.

Křižánky jsou krásné místo v kouzelné krajině poblíž Svratky. Pověst, která se váže k vzniku jména, je ale nešťastná.
Jak malebné Křižánky přišly ke svému jménu? Pověst vypráví o nešťastné lásce

Historicky první přímá volba prezidenta ČR se konala před 10 lety a jejím vítězem se stal Miloš Zeman, který se o tuto funkci neúspěšně ucházel již při nepřímé volbě v roce 2003 a naopak ji obhájil ve druhé přímé volbě prezidenta před pěti lety. Ponechejme nyní stranou hodnocení kampaně, kandidátů a samotného průběhu voleb, o kterých v případě předchozích bylo a u právě skončených ještě bude napsáno mnoho analýz a komentářů. Co je však možné vyhodnotit již nyní, jsou statistické ukazatele a nabízí se i některá další srovnání.

Základním výchozím údajem je volební účast, která se ve žďárském okrese při prezidentských volbách vždy držela nad celostátním průměrem. V roce 2013 se v okrese Žďár nad Sázavou účastnilo 1. kola 69,45 % (celostátně 61,31 %) a 2. kola 70,52 % (celostátně 59,11 %). V roce 2018 to bylo v 1. kole na Žďársku 68,9 % (celostátně 61,92 %) a ve druhém kole 73,75 %, tedy opět nad celostátním průměrem, který činil 66,60 %. A konečně při letošní volbě účast v 1. kole na okrese činila 73,27 % (celostátně 68,24 %) a ve 2. kole 74,72 % (celostátně 70,25 %).

V letech 2013 a 2018 se nejnižší účast pohybovala mezi 50 % - 60 % a týkala se jen ojedinělých případů obcí, v letošních volbách ve všech obcích včetně 24 obcí náležejících od roku 2005 do okresu Brno-venkov volební účast byla nad 60%. Ve všech trojích volbách naopak v jednotkách obcí přesáhla účast 90 %. Nejčastěji se takovou obcí stal Milasín - alespoň v jednom kole v roce 2013 a 2018 a v obou kolech letošní volby (95,35 % v letošním 2. kole).

Barokní Mariánský sloup s kašnou a kostel sv. Kunhuty.
Sgrafita, tři kříže i vyhlídka z můstku. Projděte se s námi Novým Městem

Srovnání volebních vítězství jednotlivých kandidátů v obcích s vítězstvím politických stran např. ve sněmovních volbách je do určité míry problematické, byť v případě Miloše Zemana jako někdejšího předsedy ČSSD či v současnosti Andreje Babiše jako předsedy hnutí „ANO 2011“ se takové úvahy nabízejí. Právě na přelomu první a druhé dekády (2006, 2010, 2013) vítězství ČSSD dominovalo nejen počtem vítězství v jednotlivých obcích, ale také celkově v okrese, zatímco ve sněmovních volbách 2017 tuto roli převzalo hnutí „ANO 2011“ a nejčastěji právě v obcích, kde dosud vítězila ČSSD či KSČM. Ve sněmovních volbách 2021 bylo sice předstiženo koalicí „SPOLU“ a snížil se počet vítězství v obcích, nicméně celkově v okrese zaostalo za svým výsledkem z roku 2017 (27,57 %) jen minimálně (25,15 %). Pokud bychom provedli detailní analýzu všech prezidentských voleb, vítězství Miloše Zemana či Andreje Babiše by se v nemalé míře překrývala v konkrétních obcích právě s úspěchem levice či posléze hnutí ANO. Naopak relativně stabilní voličská základna KDU-ČSL se promítla v lokálních úspěších Karla Schwarzenberga při volbě 2013, Jiřího Drahoše (2018) a nyní Petra Pavla, případně v obou posledních volbách Pavla Fischera.

Jedno z prvních míst, kde se v Novém Městě na Moravě skákalo, byla mez za dnešní Billou. Fotografie z roku přibližně 1920.
Ikony Nového Města na starých fotografiích. Jak šel čas se skokanskými můstky?

Letošní volby však ukázaly v okresním měřítku ve srovnání s předchozími prezidentskými volbami zásadní změnu již po prvním kole. Zatímco výsledek 1. kola v roce 2013 a 2018 byl ve znamení výrazného náskoku Miloše Zemana známého regionálně i díky jeho trávení důchodu v Novém Veselí (náskok po 1. kole před Karlem Schwarzenbergem činil cca 26% a v roce 2018 po 1. kole před Jiřím Drahošem cca 20 %), vítězství Andreje Babiše ve žďárském okrese po 1. kole letošních voleb bylo jen velmi těsné (32,99 % proti zisku 31,95 % Petra Pavla). Mimochodem výsledek Petra Pavla v okrese ve 2. kole (60,10%) do značné míry odráží součet výsledků P.Pavla (31,95%), Danuše Nerudové (15,84%) a Pavla Fischera (10,33%) v 1. kole, tj. prostým součtem cca 58 %. Andrej Babiš ve 2. kole (39,89 %) jistě mohl získat část hlasů Jaroslava Bašty z 1 .kola (v okrese 3,95 %), ale již z kartogramu vítězství v obcích je zřejmé, že jen menší část vítězství z 1.kola dokázal obhájit.

V komiksovém průvodci Jan Zrzavý hravou formou ukazuje čtenářům významné památky a místa.
Malíř Zrzavý provádí Krucemburkem. V zábavném komiksu, podívejte se

Na závěr vzpomeňme ještě srovnání Pavla Fischera a Marka Hilšera, kteří kandidovali i ve volbách v roce 2018. Zatímco zisk Pavla Fischera byl v 1. kole obou voleb v našem okrese srovnatelný, byť s poklesem (v roce 2018 – 14,3%, nyní 10,33%), Marek Hilšer za 8,04 % z roku 2018 zaostal výrazněji (2,92 %).

Tolik trojice prezidentských voleb v okrese Žďár nad Sázavou řečí čísel. Další komentáře ponechávám politickým analytikům, neboť z pohledu historika–kronikáře současnost zaznamenávám zejména prostřednictvím nezpochybnitelných faktů, zatímco k hlubšímu hodnocení je myslím vždy dobré ponechat určitý časový odstup…

Martin Šikula, kronikář obce Bohuňov