S dětmi ráda pracuji s využitím výtvarných řad. Ve výtvarných řadách je téma řetězeno  a probíráme je  z různých pohledů, během výtvarné řady můžeme použít různé techniky, přístupy a pojetí. Jde o to, vytěžit z tématu co nejvíce pro žáka, ale nakonec i pro učitele. Díky výtvarné řadě se děti o tématu mohou hodně dozvědět. Pro každé pololetí máme ve výtvarném oboru zvoleno jedno společné téma. Pro druhé pololetí tohoto školního roku je téma "Pod povrch". I v distančním vzdělávání jsem se proto snažila u tohoto tématu zůstat.

Nejmladší děti se zabývaly tématem, myšlenkou "Co nosím v hlavě". Tato výtvarná řada byla zaměřená hlavně na rozvoj fantazie, citlivosti k pozorování okolního světa a předmětů v něm a seznámení se s anatomií hlavy a kresbou portrétu. Nejdříve děti kreslily podle své fantazie a zachytily, co vše se u nich v hlavě odehrává, na co myslí, co si přejí nebo o čem sní. Následně se naučily kreslit základní tvar hlavy, seznámily se s pojmem porfil a ánfas. Následně všechny své myšlenky a sny vystřihly a nakomponovaly do hlavy. Mohly si vymyslet různé skřítky či žebříčky a lana, které spojují myšlenky. Nebo pomocí anatomického atlasu dokreslily žíly nebo cévy. V dalším kroku překryly obrázek igelitem a dokreslily portrét i s obličejem. Výtvarná řada byla doplněná i o modelování z domácí modelovací hmoty. A děti tvořily portréty z předmětů ve stylu Archimbolda.

Starší děti pracovaly na výtvarné řadě "Co nosím po kapsách". Nejdříve kreslily studie nejrůznějších kapes a kapsiček na oděvech, ale třeba i na batohu. Snažily se o co nejvěrnější zachycení detailů i materiálu. Následně si vymýšlely co by v kapse mohlo být. Opět šlo o rozvoj fantazie, kdy si děti mohly vymyslet i celý fantazijní svět, který se může v kapse skrývat. Nebo stejně jako u mladších děti pozorovaly a kreslily věci kolem nás - knoflíky, mince, klíče , lísty na autobus. Následně si ušily s papíru a igelitu kapsu do které mohly předměty "ukrýt". Tyto předměty také modelovaly a pekly s domácí modelovací hmoty. V závěru si vytvářely vlastní snové šaty s kapsami technikou asambláže.

Nejstarší žáci se ve svých pracích zdánlivě pohybovali po povrchu, ale jeho zkoumáním se vlastně dostali do hloubky. Nejdříve "lovili frotáže" - snímali povrchy z nejrůznějších předmětů všude kolem nás. Tyto frotáže následně zpracovávali zvětšením v různých technikách, kde si procvičili míchání barev, práci s kontrastními a harmonickými barvami. Pokusili se o reliéf pouze s použitím papíru, převedli frotáže do černobílých grafických znaků. U všech těchto úkolů bylo důležité sledovat a uvědomit si intenzitu a škálu odstínů, která vznikla při frotování, ale také díky hrubosti povrchu. Úkol to nebyl úplně snadný, ale žáci to zvládli výborně.

LENKA KLOFÁČOVÁ PAVÉZKOVÁ

pedagožka výtvarného oboru ZUŠ Jihlava