Dívky se k nácvikům tanců a zpěvů začínají scházet už po Velikonocích. Samotná slavnost má pak pevný řád, podle věku mají děvčata přiřazené konkrétní funkce, celému průvodu pak vévodí král (též děvče) a královna. Tradice královniček sahá až do pohanských dob, na Velkobítešsku ji v novodobé historii obnovili nejdříve od roku 2003 v Jestřabí, od roku 2011 se akce přesunula do Březského.
Dívky procházejí obcí, zastavují se u stavení a hospodářům dávají požehnané ratolesti a přednášejí prosebné básně. Průvod obcí končí u muziky na parketu pod lipami, kde jsou nejstarší dívky z průvodu zaváděny do tanečního kola mezi dospělou mládež.
Tradice obchůzky královniček je zapsaná na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.
