Na sobotní odpoledne od jedné hodiny připravila místní mateřská škola pestrý program pro děti. Do čtyř hodin se děti setkají s dalšími starými řemesly. „Přijďte pomoci babce kořenářce, pekařce, pradlence, písaři a dalším,“ zve všechny vedoucí učitelka z Mateřské školy Hamry nad Sázavou Eva Novotná. „V odpoledním programu navíc budou provázet návštěvníky i písně v kramářském stylu,“ dodává.

Vidět Šlakhamr na Vysočině a nakouknout pod pokličku řemeslu zvanému hamernictví znamená i procházku pěkně „po svých“ malebnou krajinou údolí řeky Sázavy kolem útvaru Rozštípené skály až k vlastní památce Technického muzea v Brně. Hamry se stavěly totiž dál od vesnice. Šlakhamr se nachází v části Šlakhamry obce Hamry nad Sázavou v kraji Vysočina. Jde o bývalý hamr, později přestavěný na mlýn. Šlakhamr (také Flexlinův hamr) se uvádí v roce 1409 a jeho historie je spojena s rozvojem železářství na Vysočině. Hamry vznikaly tam, kde se těžila železná ruda a bylo dost dřeva na topení.

A proč se právě tomuto hamru říká Šlakhamr? Prý toto spojení pochází z němčiny, kde der Schlag znamená rána a der Hammer kladivo. Hamry v okolí obce Hamry nad Sázavou zpracovávající místní železnou rudu byly v majetku žďárského kláštera a vyráběly zemědělské, těžební a stavební nástroje a zbraně. Voda z vodního náhonu poháněla hamr neboli kovárnu vybavenou velikým mechanickým kladivem (bucharem). Síla vody tak usnadňovala těžkou práci při zpracování železa.

V sedmnáctém století hamr zanikl a vodní náhon byl využit pro mlýn k mletí obilí postavený v blízkosti původního objektu. Mlýn sloužil až do poloviny dvacátého století a podle jeho majitelů se mu říkalo Brdičkův mlýn. Z původního mlecího zařízení se bohužel nic nedochovalo. Hamernické zařízení pochází z bývalého nářaďového hamru na Plzeňsku. Expozice otevřená v roce 2011 je věnovaná hamernictví, dřevařství a bydlení za posledních majitelů. Jádrem expozice je plně funkční hamerské zařízení, na kterém při speciálních akcích, jako je právě Kovářský den na Šlakhamru, návštěvníkům svou práci ukazují kováři.

Taťána Krajčírovičová

Technické muzeum v Brně