Kdo s nápadem založit HddH přišel?

Jednalo se o takový spontánní nápad, spíš srandu. Přišli jsme na to v souvislosti s jiným školním časopisem. Bavili jsme se, co by v takovém školním časopisu mohlo být a co nám v některých chybí. Spolužák nadhodil, že bychom si mohli založit svůj vlastní. V tu chvíli jsme se tomu všichni zasmáli, nebrali jsme to vážně. Ale ještě ten den odpoledne se nám to nějak rozleželo, večer už jsme měli redakci a plánovali co a jak.

Jaký má význam název projektu? Jak jste k němu došli?

Vzhledem k tomu, že má projekt dvě části – jednu, kde vychází básně a kratší texty, a druhou, kam patří delší texty, mnohdy na pokračování, nebo třeba komiksy –, jsme obě potřebovali nějak nazvat a chtěli jsme to udělat tak, aby bylo patrné jejich propojení.

Jak jsme zmínili, to, co chceme dělat a čeho chceme dosáhnout, jsme měli naplánované v průběhu jednoho dne. Šlo o některý z posledních dnů června 2020, bylo to tedy těsně před letními prázdninami. Ty jsme pak využili k rozvinutí myšlenky a přípravě prvního čísla. Museli jsme také vymyslet název. Z velké části se na tom podílela náhoda, když jeden ze členů redakce o názvu uvažoval při návštěvě letního koupaliště. Při tom mu padla do oka cedule, která zakazovala skákání do bazénu, který měl v těch místech hloubku 0,80 metru. A měli jsme to – části projektu se budou jmenovat Hloubka a Délka. Později jsme narazili na obraz Villa R od švýcarského umělce Paula Kleeho. V duchu toho jsme k názvu přidali propojující písmenné dodatky – teď to byly Hloubka D a Délka H. Z Délky jsme následně udělali Dálku, upravili grafickou stránku a název dostal finální podobu: Hloubka d a dálka H.

Mnozí ho považují za příliš krkolomný, někdo si ho vlastně ani nedokáže zapamatovat. Návaznost písmen má ale ukazovat, že přestože má projekt dvě části, jde o jeden celek. Takže je to Hloubka dálka Hloubka dálka Hloubka dálka Hloubka dálka…

Je projekt čistě vaší iniciativou a vaším dílem? Nebo vám pomohl někdo z kantorů?

Jak jsme nastínili, projekt je iniciativou současné redakce. Ta má především roli organizační – dáváme všechny příspěvky dohromady, tiskneme, umisťujeme nová čísla na nástěnky, spravujeme webové stránky a sociální sítě projektu. Zveřejněná díla jsou většinou od spolužáků z celé školy, kteří nejsou členy redakce. Takže „naším dílem“ je finální podoba jednotlivých čísel.

Mnozí z našich profesorů (respektive profesorek) nám pomohli v začátku, pomohli nám s rozjezdem. Když teď potřebujeme s něčím pomoct nebo poradit, máme možnost se na ně obrátit.

Setkáváte se s nadšením ze strany svých spolužáků či učitelů? Roste zájem o váš projekt?

Zájem je spíše střídmý, protože umělecké zaměření projektu nenadchne každého, stejně jako by každého nebavil třeba nějaký sportovní plátek.

Pomáhají vám například učitelky češtiny s opravami textů, nebo je to čistě vaše práce?

Součástí redakce je i spolužačka, která se zajímá o češtinu, naše korektorka. Zároveň se v redakci navzájem vyzýváme k aktivitě a rozvíjíme své nápady. Takto nám to zatím docela funguje a máme z toho radost.

Pracujeme samostatně, nikdo další nám do této činnosti nezasahuje. Za to jsme na jednu stranu docela rádi, na druhou nás to mrzí – myslíme, že to souvisí s tím, jak projekt ještě není zažitý. Ale jsme si jistí, že kdybychom potřebovali pomoc a požádali o ni, bude nám vyhověno. Párkrát jsme toho už využili.

Máte nějak rozdělené role? (Kdo projekt vede, kdo spravuje webovky, kdo sociální sítě, kdo obepisuje lidi, kdo píše články, dělá rozhovory, …) Máte v plánu se tímto oborem zabývat i do budoucna, nebo je to jenom koníček?

Rozdělené role máme. Někdo z redakce spravuje webové stránky a pracuje na závěrečné podobě čísel a designu celého projektu. Další má na starost sociální sítě. Někdo se zase věnuje komunikaci s přispěvateli a korektuře příspěvků. A další přispívají do stálých rubrik. Každý ale může do projektu přispět svým textem či ilustrací nebo si vyzkoušet kteroukoli jinou činnost z těch zmíněných. A to neplatí pouze pro členy redakce – kdokoli z přispěvatelů nebo dalších spolužáků si může vyzkoušet jakýkoli typ práce na projektu, rádi mu s tím pomůžeme.

Žurnalistiku nebo nějaký podobný obor většina redakce studovat neplánuje, ale mnohé nabyté zkušenosti jistě využijeme.

Už máte vymyšleno, jak budete předávat štafetu? Máte případně vybrané svoje nástupce, kteří budou školní časopis vést?

Byli bychom moc rádi, kdyby se HddH uchovalo ještě nějakou dobu, a předávání štafety nástupcům se pro nás brzy stane aktuálním. Přemýšlíme, jak projekt předat v co možná nejlepší kondici a jak docílit co neplynulejšího přechodu do nových rukou. Zároveň jsme si ale řekli, že pokud nenajdeme někoho, kdo bude chtít HddH převzít z nadšení, ale jenom z nějaké slušnosti nebo kvůli zachování existence projektu, raději oznámíme ukončení našich činností. K předávání projektu přistoupíme velmi citlivě a budeme mu věnovat velkou péči. Pokud to proběhne v pořádku, moc se těšíme na práci svých nástupců a na podobu projektu pod jejich vedením.

Jak si opatřujete příspěvky? Posílají vám studenti hodně materiálů, nebo si o ně spíš musíte psát sami?

Od začátku jsme doufali, že se projekt stane celoškolní záležitostí a spolužáci do něj budou přispívat sami od sebe. Po celou dobu se tímto projektem snažíme dokázat, že se nikdo nemusí stydět vyjít se svou tvorbou nebo se svými zájmy ven. To se bohužel stále moc nedaří, ale zůstává to naším cílem. Setkáváme se se strachem přispět. Usilujeme o propojování lidí a velmi přátelské vztahy mezi všemi žáky školy, ale tak, jak bychom si přáli, to zatím moc nefunguje.

O příspěvky si většinou musíme přímo psát, málokdy se nám stane, že by nějaký přispěvatel poprvé poslal něco sám od sebe. Často se také setkáváme s tím, že se spolužáci bojí srovnání. Vážně ale není nutné mít nějaké obavy, jde o to si celou věc vyzkoušet a zjistit, co to obnáší.

Máme dostatek konstruktivní kritiky, z níž si pokaždé hodně odneseme.

Kolik času vám zabere vytvoření jednoho čísla?

Celý proces přípravy čísla probíhá tak, že oslovíme přispěvatele se žádostí o zaslání textu, a až se nám nějaké texty sejdou, proběhne korektura. Pak je předáme ilustrátorům, kteří si mohou nějaký vybrat a vytvořit k němu obrázek. Následně všechno zpracováváme, dáváme dohromady a pracujeme na grafické podobě nového čísla. Celé to většinou zabere něco přes měsíc. Na začátku jsme si ale řekli, že nebudeme mít předem dané termíny vydání čísel – prostě až se věci sejdou, vznikne nové číslo. Dáváme tomu čas.

Jsou v projektu zahrnutá také vaše díla? Z které třídy žáci přispívají nejvíce?

Díla členů redakce jsou v projektu také zahrnuta, snažíme se však, aby byl mnohem větší prostor věnován dalším přispěvatelům, třeba i těm, kteří něco zašlou jednorázově.

Do jednotlivých čísel přispívají žáci z různých tříd, usilujeme o vyváženost – aby si tak v projektu každý mohl najít to své. Navíc na webové stránky HddH může přispět kdokoli, vůbec to nemusí být žák GVM ani nemusí být v našich letech. Webové stránky jsou přizpůsobeny právě k tomuto a i tam si snad každý najde to své.

Odkaz na webové stránky projektu zde.

Redakce HddH

Gymnázium Velké Meziříčí