Mezi Ivanovicemi a Pustiměří v tomto období fotím na kmenech stromů třešní-stařenek lemujících silnici tuto houbu. Je to sírovec žlutooranžový,  též chorošovec sírový či choroš sírový, je dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých. Mladé plodnice tohoto druhu sírovce jsou, na rozdíl od plodnic příbuzného sírovce horského, jedlé.

Sírovec roste dosti hojně od května do října na kmenech živých listnatých stromů, často na akátech a ovocných stromech v alejích, sadech a zahradách, ale i na dubech a jiných listnáčích v lesích. Jedná se o nebezpečného parazita, vyvolávajícího hnědou hnilobu dřeva. 

Mladé plodnice sírovce žlutooranžového jsou označovány jako jedlé a chutné, jsou příjemné houbové chuti a vůně. Starší plodnice jsou ale tuhé a nechutné. Plodnice jsou výborné v guláši a omáčce, ale bývají připravovány mimo jiné jako obalovaný řízek. Podle některých názorů má chuť a především konzistenci podobnou kuřecímu masu, proto se také anglicky nazývá chicken of the woods.

Některé osoby mohou mít na plodnice sírovce žlutooranžového alergickou reakci. Nedoporučuji sbírat houby z ovocných stromů lemujících frekventované komunikace.

JOSEF KOVÁŘ

Jak na sírovce v kuchyni? Dá se připravit jako řízek v trojobalu nebo třeba na kari omáčce. A co v tomto období sbíráte vy? Těšíme se na fotky i recepty na zdarsky@denik.cz.