Lásku k houbaření sdílejí tři generace mé rodiny. Vždy si posíláme úlovky a jsme schopní se o houbách vybavovat hodiny. Osobně jsem začala studovat jedlé druhy hub asi před pěti lety, kdy jsem začala sbírat právě ty houby, které jsou často opomíjeny a v lese k mému štěstí překračovány. Košík plním například lakovkou ametystovou, muchomůrkou růžovkou alias masákem a různými holubinkami. Hádejte, jak se jmenuje bílá houbička s růžky pod kloboučkem v příloze :-).

Velice ráda si houby fotím, ale nevynechávám ani ty jedovaté či nejedlé, které jsou mnohdy nádherné. Pavučince, muchomůrky červené i královské a další si odnáším alespoň ve formě fotografie.

Všem přeji krásné úlovky a přikládám přání. Na konci každého roku vezmu pytle na odpadky a s přáteli jdeme tam, kde sbíráme houby, posbírat odpadky po těch méně ukázněných z nás. Prosím, přidejte se. Není třeba čekat na speciální den, jen až budete cítit, že letos jdete do lesa naposledy, vezměte odpadkáč a naplňte jej. Věřte mi, že dobrý pocit po vyčištění kousku lesa bude stejný, jako byste si nesli domů plný košík. Navíc po tom, co vše jsme si odnesli, to tak nějak té naší přírodě dlužíme :-)

Lovu zdar

Michaela Nováková

Čeladná

close info Zdroj: Deník/Jan Lakomý zoom_in Speciál houby banner