V souvislosti s ohlédnutím za třemi dekádami polistopadového vývoje toho bylo napsáno mnoho, tím spíše s posledními sněmovními volbami, jež do značné míry překreslily politickou mapu a završily trendy patrné již během uplynulé dekády. Především se jednalo o neúspěch tradičních levicových stran ČSSD a KSČM, jejichž voliče z nemalé části přebrala hnutí ANO 2011 či SPD a u KSČM se navíc přidává důvod úbytku členské základny i stoupenců v důsledku jejich stárnutí.

Tradice demokratických voleb místních samospráv sahá již do zakladatelských let první Československé republiky a byly to právě obecní volby, které se v roce 1919 staly historicky prvním hlasováním v Československu. Při těchto volbách měly poprvé volební právo i ženy, což se např. v USA stalo až o rok později. Po osvobození v roce 1945 byl v Československu nastaven politický systém, který počítal pouze s obnovou některých politických stran, konkrétně v českých zemích Československé strany lidové (ČSL), Československé strany národně socialistické (ČSNS), Československé sociální demokracie (ČSD) a Komunistické strany Československa (KSČ). Na základě parlamentních voleb v roce 1946 byly nepřímo zvoleny i místní samosprávy, fungující v letech 1945–1990 pod názvem místní národní výbory. Podíl zisku politických stran v roce 1946 byl v obcích přepočítán na mandáty v MNV. V tehdejším správním okrese Nové Město na Moravě lidovci celkově získali 41,5 % a ve správním okrese Velké Meziříčí dokonce téměř 43% hlasů.

Volby do poslanecké sněmovny 2021.
Obrazová řeč kartogramů: podívejte se, jak volby přebarvily Žďársko

Další etapa ve  vývoji samospráv byla zahájena v roce 1948 poúnorovým vyakčněním členů zejména z řad strany lidové a národně socialistické, což dovršila reorganizace samospráv v roce 1950. Z hlasování v nadcházejících čtyřech dekádách, kdy se kandidovalo pod hlavičkou Národní fronty, se vymykají odložené volby v roce 1968, kde by volič mohl alespoň vybírat z většího počtu kandidátů, než byl počet členů zastupitelského sboru. Ve snaze ještě více volby demokratizovat však byly na jaře 1968 odloženy a jejich uskutečnění v roce 1971 volební akt opět formalizovalo.

Vývoj po roce 1989 

Vývoj po roce 1989 primárně směřoval k demokratickým volbám parlamentu (červen 1990), ale pozadu nezůstaly ani samosprávy. Došlo k transformaci MNV (MěstNV) na obecní a městská zastupitelstva, řada integrovaných obcí obnovila samostatnost a v listopadu 1990 proběhly i první porevoluční komunální volby (v obcích Blahoňov, Prosetín, Skorotice, Křížovice až v lednu 1991), které se od té doby opakují v pravidelném čtyřletém cyklu, pokud se v některých obcích nekonaly navíc volby mimořádné. V okrese Žďár nad Sázavou se dílčí kapitolou komunálních voleb stal rok 1992, kdy proběhly volby hned do 42 obcí okresu. Z těchto 42 obcí se jednalo ve třech případech o mimořádné hlasování a ve zbývajících 39 případech, zejména na Velkomeziříčsku, šlo o nově vzniklé obce, při volbách 1990 ještě integrované.

Letošní v pořadí již deváté řádné komunální volby po roce 1989 nabízejí mnohá ohlédnutí a srovnání. Logickou proměnou, která nás napadne asi jako jedna z prvních, je postupná a na mnoze úplná generační proměna, což je přirozený faktor a po 32 letech ho zkrátka berme jako skutečnost.

Zajímavější je pak politické spektrum složení samospráv, které sice hned v listopadu 1990 přineslo fenomén „Sdružení nezávislých kandidátů“ či možnost kandidovat lidově řečeno sám za sebe (tj. „Nezávislý kandidát“ pod svým jménem), ale přece jenom vítězná uskupení tehdy častěji zahrnovala místní kandidáty za celostátní politické strany či subjekty.

Senátní volby 2. kolo rok 2020.
Martin Šikula vytvořil srovnávací mapy senátních voleb. Podívejte se

Z 1790 zvolených mandátů do obecních a městských zastupitelstev žďárského okresu při volbách 23.–24.11. 1990 získala vítězná lidová strana (ČSL) 494 mandátů. Následovali nezávislí kandidáti (v rámci SNK či NK samostatně) se 424 mandáty, Občanské fórum (290 mandátů), KSČ (193 mandátů), HSD-SMS (Hnutí za samosprávnou demokracii–Společnost pro Moravu a Slezsko) se 123 mandáty, Volební seskupení zájmových svazů ČR (74 mandátů), Politické hnutí členů JZD (59 mandátů), Československá strana zemědělská (58 mandátů) a po 18 mandátech obsadila Československá strana socialistická a Strana zelených. Zbývající uskupení získala v okrese pod 10 mandátů nebo žádný. Obnovená sociální demokracie obdržela 2,1 % hlasů a pouhých šest mandátů.

Již v roce 1994 se podíl nezávislých kandidátů (nekandidujících za politické strany, ale jako SNK či NK) znásobil a odsunul lidovce na druhé místo, i když pokles jejich získaných mandátů (439) nebyl zásadní. Ve volbách 1994 do obcí poprvé kandidovala ODS (vznikla v roce 1991 po rozpadu Občanského fóra) a v našem okrese získala 112 mandátů, oslabila KSČM a začala získávat ČSSD, která např. v roce 2002 obsadila 226 mandátů a ještě po obecních volbách v roce 2014 držela v okrese 174 mandátů. V roce 2014 stále ze stran nejúspěšnější KDU-ČSL však čítala pouze 253 mandátů a téměř dvě třetiny mandátů zastupitelstev (984 z 1588) obsadili nezávislí kandidáti či nejrůznější SNK. Tento trend se nadále navýšil i v roce 2018 (ČSL pouze 209 mandátů, SNK v součtu se samostatně kandidujícími NK 1111 mandátů) a pokračoval i v letošních volbách.

Letošní volby

V obecních volbách 23.–24. 9. 2022 bylo v okrese Žďár nad Sázavou do 174 zastupitelstev zvoleno 1584 zastupitelů, z toho za SNK (místní sdružení celkem) 853 zastupitelů, NK (nezávislých kandidátů kandidujících za sebe pod vlastním jménem) 365, za samostatně kandidující KDU-ČSL 173 zastupitelů, za samostatně kandidující ODS 39, za samostatně kandidující ČSSD 29, za SNK-Evropští demokraté 6, za samostatně kandidující KSČM 4 a za samostatně kandidující STAN 3 mandáty. Další mandáty některé strany získaly v rámci volebních koalic s nezávislými kandidáty (hnutí Ano 2011 získalo v okrese 19 mandátů právě společně s nezávislými kandidáty). V neposlední řadě je třeba zmínit, že řada kandidátů kandiduje sice na kandidátní listině politických stran, ale jako BEZPP (bez politické příslušnosti a nejsou členy dané strany). Tato fragmentace do značné míry zkresluje volební výsledek a srovnání s předchozími polistopadovými dekádami.

Zámek ve Velkém Meziříčí, kde se nachází i muzeum.
Ve Velkém Meziříčí vystavují dílo rodačky, malířky Zdenky Vorlové Vlčkové

Letošní komunální volby znovu potvrdily pokračující ústup kandidatury za celostátní politické subjekty a naopak nárůst nejrůznějších místních sdružení nezávislých kandidátů (určitou výjimkou zůstává KDU-ČSL, ale i zde je ústup patrný a to i v tradičních obcích s lidoveckou podporou, prosvítající ještě z meziválečného Československa a hlasování v roce 1946).

Zastavme se tedy krátce u podob kandidátek sdružení nezávislých kandidátů (SNK). Přestože v souhrnných statistikách jsou u SNK zahrnuta místní sdružení celkem, je možno specifikovat rámcově tři varianty názvu, pod kterými společná kandidátka SNK jako volební strana kandiduje. První variantou je přímo název „Sdružení nezávislých kandidátů“ (SNK), případně dále doplněný (kupř. „Sdružení nezávislých kandidátů pro obec Rozsochy“, „Sdružení nezávislých kandidátů Blízkov“ aj.). Druhou skupinu SNK představují kandidátní listiny s názvem „Nezávislí“, případně dále specifikované, kupř.: „Nezávislí I.“, „Nezávislí II“, „Nezávislí kandidáti Poděšín“ apod.). A konečně třetí variantou názvu je poměrně široké spektrum místních sdružení (kupř. „Společně VM“, „Žďár – živé město“, „Sdružení pro Dalečín“, „Sdružení nezávislých Bobrováků“, „Polnička náš domov“, „Rosička sobě“, „Hasiči“, „Za obec krásnější“ atd.).

V řadě obcí fenomén pouze samostatně kandidujících nezávislých kandidátů (tedy bez dalších společných kandidátek) je zase zajímavý v kontextu poměrně složitého systému přepočtu hlasů, neboť činí výsledek voleb pro občany matematicky přehledný a naprosto jasný tím, kdo uspěl.

Na úplný závěr vzpomeňme jeden z klíčových ukazatelů každých voleb, a tím je volební účast. Zatímco v komunálních volbách ve žďárském okrese v roce 1990 dosáhla 84,85%, v roce 1994 klesla na 74,78% a v roce 1998 na 62,90%. Od roku 2002 (58,70%) pak kolísá pod 60% a letošní víkendové hlasování přivedlo k volebním urnám „pouze“ 53,89 voličů.

Martin Šikula, Bohuňov