Nejvíce českých panovníků spí svůj věčný spánek v katedrále sv. Víta

Základní kámen svatovítské katedrály byl položen v roce 1344 za vlády českého krále Jana Lucemburského a než byla dokončena do podoby, v jaké ji dnes obdivuje celý svět, trvalo to téměř 600 let. Slavnostně otevřena byla v roce 1929 u příležitosti tisícího výročí zavraždění svatého Václava.

Hrobka ve svatovítské katedrále je největším pohřebištěm českých panovníků. Věčným spánkem tu v prostorách Colinova mauzolea a Královské hrobky spí 14 českých knížat a králů. Do podzemních prostor chrámu, kde je Královská hrobka, vedou schody z Kaple sv. Kříže. Nacházejí se zde sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů – Václava IV., který je zde spolu se svou první manželkou Johanou Bavorskou, Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II. V podzemí kaple sv. Václava je pohřben svatý Václav.

Nejkrásnější věže kostelů v ČR: Němí svědci historie s úžasným výhledem

Panovníci jsou pohřbeni v chóru katedrály, v Královském mauzoleu i v suterénu v Královské hrobce. Poslední odpočinek tu našli králové Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II. i knížata Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II. Nechybí ani panovníci z rodu Habsburků.

Hrobky slavných šlechtických rodů najdete na různých místech republiky. Pojďme se podívat na některé z nich.

Rožmberská hrobka ve vyšebrodském klášteře

Díky sondě s kamerkou, která jihočeským archeologům umožnila nahlédnout do nepřístupné hrobky nejvýznamnějšího českého rodu Rožmberků, kde odpočívá téměř čtyřicet šlechticů, bylo poodkryto další tajemství. Archeologové došli k závěru, že vedle cínového sarkofágu posledního z Rožmberků, Petra Voka, v hrobce ve vyšebrodském klášteře je rakev, která patřila Vokově manželce Kateřině z Ludanic. Kromě kosterních ostatků tu objevili i zlatý snubní prsten a sametové šaty s masivním zlatým řetězem. Rodové erby na rakvi Petra Voka jsou obracené, protože šlo o posledního šlechtice rodu pětilisté růže. Na víku je zpodobněn Kristus na kříži a je zde napsáno, že jde o Petra Voka, který zemřel na Třeboni 5. listopadu 1611.

Harrachovská hrobka v Horní Branné

Hrobka sv. Kříže, rodinná hrobka rodu Harrachů v Horní Branné na Jilemnicku, patří architektonicky k nejzajímavějším. Je postavena v novorománském slohu a jde o dva na sebe postavené osmiboké souosé hranoly. Hrobku nechal roku 1840 postavit František Arnošt Harrach. Vnitřní stěny osmiboké stavby jsou vykládané černými mramorovými deskami, na nichž jsou zlatým písmem tituly zde pohřbených členů rodu. Nejznámějším byl Jan Nepomuk hrabě Harrach, který se hrdě hlásil k české šlechtě, posledním pohřbeným v Horní Branné je jeho syn Otto Harrach. Vlastní krypta s ostatky se nachází v podzemí.

Schwarzenberská hrobka u jihočeské Třeboně

Hrobka, v níž jsou pochováni členové rodu Schwarzenberků, najdete nedaleko Třeboně. Nachází se asi kilometr od místního zámku v anglickém parku při jihovýchodní straně rybníka Svět. Dvoupodlažní stavba v novogotickém slohu ukrývá prostor kaple, zasvěcené Božskému Vykupiteli. Hrobku dala postavit kněžna Eleonora ze Schwarzenbergu, rozená z Liechtensteinu, s manželem Janem Adolfem II. Schwarzenbergem. V hrobce je 26 dvouplášťových rakví s nabalzamovanými těly.

Majestátní Balmoral: Jak vypadá zámek, kde zemřela britská královna Alžběta II.

Při vstupu do kaple Božského Vykupitele je nutné vystoupit nahoru po 13 a dalších 10 kamenných schodech. V kapli akusticky výborně ozvučené, se kromě prohlídek konají i různé koncerty. Nedaleko rybníka stojí kostelík sv. Jiljí, původní schwarzenberské pohřebiště, které nahradila právě tato honosná hrobka.

Schwarzenberská hrobka u Orlíku

Nedaleko zámku Orlík v jižních Čechách je schwarzenberská hrobka z poloviny 19. století. Stojí v severní části parku a i když není tak honosná jako Schwarzenberská hrobka u Třeboně, stojí za vidění. Dvoupodlažní budova s monumentální schodišťovou rampou a s předsunutou věží byla postavena v novogotickém slohu. Uloženy jsou v ní sarkofágy s ostatky členů krumlovsko-hlubocké větve rodu Schwarzenbergů. Je mezi nimi i Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem u Lipska. Vnitřek této hrobky není veřejnosti přístupný.

Hrobka rodu Šternberků ve Stupně na Rokycansku

Šternberkové patří k nejstarší české šlechtě. Hrobku rodu Šternberků najdeme ve Stupně, což je část obce Břasy na Rokycansku. Hrobku nechal postavit v roce 1808 hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, který po předcích zdědil nedaleký zámek Březina. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky a jeho sbírky nerostů a zkamenělin se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, jehož byl spoluzakladatel. Jeho zálibou byly vzácné růže, které společně se stromy dovezenými z různých zemí vysazoval hrabě kolem zámku. Hrobka je postavena v empírovém slohu a odpočívá zde pět členů rodu Šternberků. V horní části stavby je kaple určená k modlitbám. Hrobka, na jejímž průčelí je osmihrotá zlatá hvězda v modrém poli, se otevírá pouze při výjimečných příležitostech.

Dietrichsteinská hrobka v Mikulově

Původně stál v Mikulově v dolní části náměstí kostel svaté Anny s pohřební kaplí rodu Dietrichsteinů. Ten ale v druhé polovině 18. století shořel a tak na jeho místě byla v polovině 19. století postavena Dietrichsteinská hrobka s dvouvěžovým průčelím. Samotný zakladatel hrobky kníže František Josef Dietrichstein je ale pohřben ve Vídni a v Mikulově je uložené pouze jeho srdce. V hrobce je uloženo pětačtyřicet rakví s ostatky příslušníků rodu Dietrichsteinů. Českomoravská větev slavného rodu získala Mikulov v 16. století a panství za jejich vlády bohatlo a vzkvétalo.

KVÍZ: Krásy Česka. Poznáte podle fotografií nejhezčí české vrcholy?

Hrobka Clary-Aldringenů v Dubí

Předci šlechtické rodiny Clary nechali kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí postavit. Předlohou pro jeho stavbu se stal kostel Madonna dell´Orto v Benátkách. Kostel stojí v horní části města Dubí při silnici na Cínovec. Je vybudován z červeného a bílého mramoru, v rodinné hrobce tu odpočívají členové rodiny Clary-Aldringenů. Kostel včetně krypty je majetkem města Dubí, s možností ukládat zde ostatky zemřelých členů rodiny do neveřejného pohřebiště rodinné hrobky, ale město problémy nedělá.

Se členy knížecí rodiny, kteří žijí ve Spolkové republice Německo, má dobré vztahy. Kníže Hyeronymus Clary-Aldringen tak mohl v rodinné hrobce v dubském kostele pohřbít dědečka a babičku. Clary-Aldringenové jsou rakouský šlechtický rod italského původu. Vlastnili řadu statků v Českém království, jejich nejvýznamnějším sídlem byly Teplice. Zasloužili se o rozvoj teplických lázní a později i turistiky v Českém Švýcarsku, které se nacházelo na jejich pozemcích. V roce 1945 byl majetek v Československu zkonfiskován a rodina odsunuta. Dnes žijí členové rodu převážně v Německu.

Hrobka rodu Pallavicini u Jilemnice

Hrobka šlechtického rodu Pallavicini je nedaleko Jemnice na Třebíčsku. Hrobka je architektonickým unikátem. Byla ale bohužel několikrát vykradena a zloději poničili mramorové sarkofágy s ostatky zesnulých členů rodu Pallavicini. Starý a významný italský šlechtický rod Pallavicini vlastnil panství Jemnice - Staré Hobzí v letech 1841 až 1945.

Zdroj: Deník, Wikipedie, kudyznudy.cz