Jedním z míst, kam lidé běžně nesmějí vstupovat, jsou vojenské újezdy, tedy místa, která jsou vyhrazená k výcviku nebo působení ozbrojených sil, zejména Armády ČR.

Top 5 zakázaných míst, kam lidé v ČR nesmí

Zdroj: Youtube

Vojenské újezdy, doly a lomy? Stop!

„V České republice jsou čtyři vojenské újezdy o celkové rozloze 82 333 hektarů,“ uvádí web ACR.army. Je to více než procento rozlohy Česka. Armáda ČR upozorňuje, že vstup na území vojenských újezdů Boletice, Březina, Hradiště a Libavá povoluje újezdní úřad.

Největší území zabírá vojenský újezd Hradiště na Karlovarsku, který se rozkládá na 28 tisících hektarů, naopak nejmenší je Březina s 15 tisíci hektary.

Nové značení turistické trasy a naučné stezky na Knížecí stolec v boletickém výcvikovém prostoru. Na chystané omezení upozorňuje přednosta Újezdního úřadu Boletice Marián Varga.
Vojenský újezd Boletice omezuje vstup pro turisty. Jsou neukáznění

Lidé nesmějí ani do míst spojených s těžební činností, tedy tam, kde se těží nebo skladují nerostné suroviny. V České republice je jich asi tisícovka.

„V Moravskoslezském kraji zabírají těžební prostory 548 kilometrů čtverečních, tedy deset procent území kraje,“ připomíná TopTrendingCZ.

Přírodu chrání hlavně kázeň turistů

Mezi dalšími místy TopTrendingCZ uvádí národní parky a chráněná území. Vstup do nich sice není přímo zakázán, ale s ohledem na ochranu přírody jsou zde lidská činnost a pobyt omezeny.

Největší národní park v Česku je Národní park Šumava (690,3 km2). Největší chráněnou krajinnou oblastí v Česku jsou Beskydy (1160 km2). Nejstarší chráněné území v Česku je od roku 1838 Žofínský prales a zároveň to je nejstarší přírodní rezervace v Evropě. Nejstarší chráněná krajinná oblast v Česku je od roku 1955 Český ráj. Nejstarším národním parkem v ČR je od roku 1963 Krkonošský národní park.

Zdroj: Wikipedia

V současnosti v ČR najdeme čtyři národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), 107 národních přírodních rezervací, 809 přírodních rezervací, 120 národních přírodních památek a 1542 přírodních památek. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je tak pod ochranou 17 procent rozlohy státu.

Skutečně nepřístupnými místy, kde je možný pohyb jen po značených cestách, jsou takzvané první zóny nebo klidová území národních parků, které chrání nejvzácnější přírodní lokality. Dohromady zabírají přes 196 kilometrů čtverečních, tedy oblast velkou zhruba jako Ostrava.

Zabezpečit vzácná místa přírody je však kvůli neukázněným lidem velmi náročné. Místem, kde platí nejvyšší ochrana a které je zároveň pod velkým náporem neukázněných turistů, je krkonošská Sněžka. Její vrchol je klidovým územím KRNAP, kde není možno chodit volným terénem a není možné vstupovat mimo značené turistické cesty a vrcholové plato.

Sněžka nemá podle zástupců Správy KRNAP ve středoevropském prostoru obdoby. „Má tvar trojbokého jehlanu, který ční nad krkonošské hřebeny volně do atmosféry a je pro středoevropské horstvo vzácný. Proto je klima navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské. Často ani neodráží celkový ráz počasí v Krkonoších,“ upozorňuje Správa KRNAP.

Turistické peklo

Na Sněžce roste řada vzácných druhů rostlin charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nikde jinde na světě nejsou. Ačkoliv návštěvníci Sněžky vědí, že jsou na unikátním místě, řada z nich přírodu ničí. „Vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách,“ konstatoval loni mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Adršpašské skály jsou náročným terénem a nádhernou kulisou pro slacklinery.
Znáte je? Deset míst, o kterých lidé nevěří, že jsou opravdu u nás v Česku

Návštěvnost 1603 metrů vysoké Sněžky je navíc extrémní. V létě na Sněžku denně vystoupí 8000 až 9000 lidí a další sem vyjedou lanovkou. Proto správy českého i polského národního parku několik sezon oddělovaly prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí a loni na podzim sem byly instalovány nové nerezové zábrany.

Richard plný radioaktivního odpadu

Přísný zákaz vstupu platí pro úložiště radioaktivního odpadu v bývalém dole Richard nedaleko Litoměřic. Jde o komplex, který v bývalém vápencovém dole vybudovali nacisté jako podzemní továrnu Auto Union A. G. Chemnitz a koncernu Osram.

„Stavba výrobních prostor v podzemí dostala krycí jméno Richard, někdy byla továrna označována i jako B5. Na rozsáhlém stavebním projektu pracovali uvěznění horníci, zedníci, betonáři, elektrikáři, instalatéři a další řemeslníci. Ti byli na stavbu dopravováni z pracovního tábora v Litoměřicích, část z nich i z nedalekého Terezína,“ uvádí Správa úložišť radioaktivních odpadů.

Den proti úložišti na Horažďovicku 2022
Další krok k vybudování úložiště jaderného odpadu: Brzy se začne vrtat

Od roku 1964 se zde ukládají radioaktivní odpady vznikající ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu, například vyřazené radioaktivní zářiče, jako jsou požární hlásiče nebo hladinoměry, a také kontaminovaná suť, plasty a papír.

Odpad se zde ukládá ve stolitrových sudech, které se umisťují do dvousetlitrových sudů a prostor mezi nimi se vyplňuje betonem. Stěny sudů jsou pozinkované a natřené speciálním protikorozním přípravkem. Každý rok sem přibude asi 400 sudů.

Jednou za čas se místo otevře pro návštěvníky. Na prohlídku však smí jen dospělí, pouze v omezeném počtu a vybaveni ochrannými pomůckami.

Tajemství K-116 ještě nikdo neodhalil

Nejtajemnějším zakázaným místem, na který TopTrendingCZ upozorňuje, je vojenský objekt v pražském Prokopském údolí označovaný jako K-116. Na rozdíl od úložiště Richard se sem nikdo na prohlídku nedostane a není ani známo, čemu objekt slouží.

Z komentářů: „Kolem K-116 sem jako malá chodila každý den na procházky. Od té doby, co jsem se přiblížila až úplně k plotu a viděla jsem, jak mým směrem někdo míří střelnou zbraní, jsem se už víckrát neopovážila takhle přiblížit.“ Rubie

Vznikl z bývalého lomu a nedostavěné nacistické podzemní továrny na letecké díly. Za druhé světové války zde bylo vybudováno malé nádraží s překladištěm a tři rovnoběžné tunely o délce asi 300 metrů, v nichž se údajně počítalo se stáním obrněného vlaku.

Koncem 60. let objekt zabrala armáda a rozšířila se informace, že se tam buduje bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a hlavní záložní velitelství. Objevují se spekulace, že podzemní prostory jsou velmi rozlehlé, napojují se na ochranný systém metra a jsou spojeny i s budovou ministerstva vnitra. Místo je však pečlivě střeženo a monitorováno a jeho využití i skutečná rozloha zůstávají v utajení.

„Podzemní chodba prý vede až pod Prahu. Nejčastěji se hovoří o Pražském hradu, úřadu vlády nebo o tajném metru,“ podotýká TopTrendingCZ.